3 C 86/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 4. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 977,03 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] Smlouva byla uzavřena dne 3. 5. 2019 ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 16. 5. 2019 prostřednictvím elektronické komunikace. Uvedla, že na základě této smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou [ulice] podmínky smlouvy, poskytl původní věřitel žalované bezhotovostně, převodem na účet úvěr ve výši 6 000 Kč poté, co žalovaná zaslala verifikační platbu ve výši 0,01Kč – 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku 7 401 Kč do 2. 6. 2019. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalované nahlédnutím do registrů – insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, na dluh zaplatila pouze 4 000 Kč, čímž jí vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020, o čemž byla žalovaná písemně informována oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020. Ke dni postoupení činila výše dlužné částky 5 199 Kč a sestávala z jistiny ve výši 3 401 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 698 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši 394,28 Kč a dále z dlužné jistiny úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 12. 4. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním doručeným soudu dne 1. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 1 576,03 Kč, představující náklady na upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 476,03 Kč. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala před prvním jednáním soudu žalobu zpět co do částky 1 576,03 Kč, soud v tomto rozsahu řízení zastavil, přičemž předmětem řízení nadále zůstala jistina ve výši 3 401 Kč spolu úrokem z prodlení ve výši 394,28 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od 29. 8. 2020 do zaplacení. 5. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaná na výzvu nereagovala, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 6. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 7. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 3.5.2019 a stejného čísla ze dne 16.5.2019, a Obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] měla uzavřít se žalovanou smlouvy o úvěru a poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, resp. 6 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se pak zavázala finanční prostředky vrátit v jediné splátce do 30 dní spolu s úrokem ve výši 690 Kč, resp. 1 401 Kč. Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měla žalovaná uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Uvedené smlouvy neobsahují podpisy žalované a společnosti [právnická osoba], [IČO], která je uvedena v záhlaví. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalované, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovanou. 8. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] a z potvrzení o provedené platbě platební brány [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobkyni částku ve výši 1 Kč a že žalobkyně vyplatila na účet žalované č. [bankovní účet] dne 3.5.2019 částku 3 000 Kč, dne 10.5.2019 částku 800 Kč, dne 15.5.2019 částku 800 Kč a dne 16.5.2019 částku 1 400 Kč, celkem 6 000 Kč. 9. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 4.11.2021 bylo zjištěno, že majitelkou účtu č. [bankovní účet] byla v období od 27.9.2010 do 4.10.2021 [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], tedy žalovaná. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.12.2019 spolu s přílohou a potvrzením o úplatě ze dne 19.8.2020 a přílohy [anonymizováno] [číslo] soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z též přílohy dále vyplývá, že žalovaná v říjnu 2019 uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 4 000 Kč. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8.9.2020 ve spojení s podacím archem ze dne 9.9.2020 soud zjistil, že žalovaná byla o postoupení pohledávky a výši závazku informována právní předchůdkyní žalobkyně, a že jí byla poskytnuta dodatečná lhůta k plnění 10 dnů ode dne doručení oznámení. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 12.4.2021, ve spojení s podacím poštovním archem dokládajícím odeslání upomínky dne 15.4.2021, soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzvána. 13. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 6 000 Kč, která jí byla připsána na účet č. [bankovní účet] dne 3.5.2019, dne 10.5.2019, dne 15.5.2019 a dne 16.5.2019 poté, co žalovaná zaslala na účet žalobkyně částku ve výši 1 Kč. Žalovaná na dluh uhradila v měsíci říjnu 2019 částku 4 000 Kč. 15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 17. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována