313 C 1/2014 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 8. 2014 se žalobci domáhali proti žalovanému zaplacení částky 240 000 Kč s příslušenstvím a 175 000 Kč s příslušenstvím z titulu jednorázového odškodnění za škodu způsobenou usmrcením osoby blízké. Tvrdili, že dne 19. 8. 2012 žalovaný jako řidič vozidla BMW [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem byl poškozený [jméno] [celé jméno žalobce] (syn žalobce a), bratr žalobkyně b), dále i jako„ poškozený“, způsobil dopravní nehodu. V důsledku této dopravní nehody utrpěl poškozený vážná mnohočetná zranění neslučující se se životem, zejm. těžké pohmoždění mozkové tkáně včetně mozkového kmene, krevní výron na konvexitě obou mozkových polokoulí pod tvrdou plenou mozkovou, zlomení druhého krčního obratle, zlomení žeber, pohmoždění plic. Dne 26. 8. 2012 v těžkém stavu bezvědomí poškozený svým zraněním podlehl. V průběhu trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 3 T 67/2013 bylo prokázáno, že žalovaný uvedený automobil řídil pod vlivem alkoholu, řízení nezvládl, vyjel mimo silnici, kde prorazil dvě dopravní značky a následně narazil do stromu. Rozsudkem uvedeného soudu ze dne 4. 7. 2014 jste byl uznán vinným pro přečin usmrcení z nedbalosti podle ustanovení § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky dle ustanovení § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku a pro přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu dle § 284 odst. 1 trestního zákoníku. V průběhu výše uvedeného trestního řízení žalovaný neprokázal účinnou lítost nad spáchaným skutkem, a celou dobu tvrdil, že neřídil vozidlo, které havarovalo. Jelikož na následky zranění poškozený zemřel, náleží jeho pozůstalým dle názoru žalobců ve smyslu ustanovení § 444 odst. 3 písm. c) a e) občanského zákoníku jednorázové odškodnění, a to ve výši 240 000 Kč pro žalobce a) a ve výši 175 000 Kč pro žalobkyni b). Žalovaný na základě výzev k dobrovolnému uhrazení nároků na náhradu škody na zdraví s následkem úmrtí ničeho neuhradil. Předžalobní výzva ze dne 18. 7. 2014, byla žalovanému doručena dne 21. 7. 2014. 2. Žalovaný nárok uplatněný vůči němu v podané žalobě neuznal. Od počátku tvrdil, že vozidlo ve chvíli, kdy došlo k havárii, neřídil a vinen tak není. Nesouhlasil ani s nárokovanou výší nákladů řízení. Dále žalovaný uvedl, že je třeba vycházet z toho, že vina na straně poškozeného existovala s ohledem na to, že nebyl při jízdě vozidlem připoután bezpečnostními pásy. 3. Soud v řízení provedl tyto důkazy: Předžalobní výzvu ze dne 17. 7. 2014, na základě které žalobci vyzvali žalovaného k úhradě jednorázového odškodnění ve výši 240 000 Kč pro žalobce a) a ve výši 175 000 Kč pro žalobkyni b). Úmrtní list, ze kterého bylo zjištěno, že syn žalobce a) a bratr žalobkyně b) zemřel dne 26. 8. 2012. List o prohlídce mrtvého, ze kterého vyplývá, že bezprostřední příčinou smrti byl maligní otok mozku. Znalecký posudek [celé jméno znalce], ze dne 1. 7. 2016, ze kterého soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne 19. 8. 2012 při dopravní nehodě krevní výron v místě zadní části pravé spánkové krajiny velikosti 80x50mm, těžké pohmoždění mozkové tkáně, včetně mozkového kmene, krevní výron na konvexitě obou mozkových polokoulí pod tvrdou plenou mozkovou, zlomení zubu čepovce bez posunu odlomené části do páteřního kanálu, zlomení prvního žebra vpravo i vlevo při páteři, zlomení levého klíčku s posunem kostních úlomků, pohmoždění plic, vlevo většího rozsahu, odlomení laterálních výběžků druhého až čtvrtého bederního obratle vpravo, bez posunu úlomků, jen s mírným prokrvácením okolních tkání, krevní výron v měkkých tkáních vlevo vpředu na hrudníku, řezné ranky na hřbetu pravé ruky a na čele. Ohledně bezpečnostních znalec uvedl, že chrání upoutanou osobu při čelním střetu, a to do střetové rychlosti 60 km/h. Při bočním střetu je ochranný efekt prakticky nulový. Vzhledem k tomu, že automobil narazil pravým bokem do vzrostlého stromu, lze usuzovat, že k těžkému zranění mozku poškozeného došlo prudkým nárazem pravé spánkové krajiny hlavy do pevného předmětu v interiéru deformovaného vozidla. Z uvedeného vyplývá, že poškozený by pravděpodobně utrpěl závažné až ke smrti vedoucí poranění mozku i kdyby byl správně upoután v bezpečnostním pásu. Ze spisu Okresního soudu v Rokycanech sp. zn.: 3 T 67/2013: Fotodokumentaci pořízená policií, která zachycuje stav vozidla i jeho osádky bezprostředně po nehodě. Záznam o dechové zkoušce žalovaného ze dne 26. 8. 2012, která byla pozitivní. Celkově bylo naměřeno 1,34 g alkoholu. Závěr znalce na č.l. 29 spisu, ze kterého vyplývá, že žalovaný nebyl dne 19. 8. 2012 v 5:20 hod. pod vlivem THC Rozsudek Okresního soudu v Rokycanech č.j.: 3 T 67/2013-430 ze dne 4. 7. 2014, ze kterého soud zjistil, že žalovaný spáchal přečin usmrcení z nedbalosti podle ustanovení § 143 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle ustanovení § 284 odst. 1 trestního zákoníku. Žalovaný byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, k zákazu řízení všech motorových vozidel po dobu 3 let a k trestu propadnutí věcí. Soud dospěl k závěru, že žalovaný dne 19. 8. 2012 řídil vozidlo BMW [anonymizováno], [registrační značka], se kterým způsobil nehodu, v jejímž důsledku došlo k úmrtí syna žalobce a) a bratra žalobkyně b). Soud konstatoval, že k nehodě došlo i v důsledku toho, že žalovaný chtěl ujet policejní hlídce, která chtěla v noci vozidlo zkontrolovat. Zároveň soud uzavřel, že žalovaný byl pod vlivem alkoholu, neboť společně s poškozeným v ten den popíjeli na diskotéce. Rozsudek nabyl právní moci dne 16. 12. 2014. Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 9 To 326/2014-466 ze dne 16. 10. 2014, kterým bylo odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech jako nedůvodné zamítnuto. Usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 3 Tdo 236/2015-35 ze dne 18. 3. 2015, kterým bylo dovolání žalovaného odmítnuto. Usnesení Ústavního soudu č.j. 1 . ÚS 1793/15-546 ze dne 9. 11. 2015, kterým byla ústavní stížnost žalovaného odmítnuta. Protokol o hlavním líčení ze dne 4. 7. 2014, které se konalo před Okresním soudem v Rokycanech, a ze kterého vyplývá průběh nehodového děje a skutečnost, že žalovaný skutečně vozidlo řídil. 4. Po takto provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný společně s poškozeným dne 19. 8. 2012 navštívili diskotéku, kde oba konzumovali alkoholické nápoje. Následně jeli ve vozidle BMW [anonymizováno], [registrační značka], které řídil žalovaný. V okamžiku, kdy zjistili, že je chce zkontrolovat hlídka policie, žalovaný začal policistům ujíždět. Nezvládl řízení a s vozem havaroval. Poškozený utrpěl závažná zranění, kterým dne 26. 8. 2012 podlehl. Poškozený nebyl připoután bezpečnostním pásem. Tato skutečnost neměla vliv na vzniklý škodlivý následek. Žalovaný, coby řidič vozidla, měl pozitivní test na alkohol (1,34 promile). Žalovaný byl za své jednání pravomocně odsouzen v rámci trestního řízení. Oba žalobci vyzvali žalovaného k náhradě škody na zdraví. Žalovaný dobrovolně náhradu neposkytl. 5. Podle ustanovení § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, je každý povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. 6. Podle ustanovení § 420 odst. 1 a 3 občanského zákoníku, každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnosti se zprostí ten, kde prokáže, že škodu nezavinil. 7. Podle ustanovení § 441 občanského zákoníku, byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. 8. Podle ustanovení § 444 odst. 3 občanského zákoníku, za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč, b) každému dítěti 240 000 Kč, c) každému rodiči 240 000 Kč, d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč, e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč, f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč. 9. Soud hodnotil všechny v řízení provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli v celém rozsahu. 10. Na prvním místě se soud zabýval aplikací příslušného právního předpisu a v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, aplikoval na projednávanou věc výše citovaná ustanovení občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, tedy zákona č. 40/1964 Sb. Důvodem je skutečnost, že v projednávané věci jde o právní poměry, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, které nastaly před účinností zákona č. 89/2012 Sb. Projednávaná věc se totiž týká události, ke které došlo v roce 2012. 11. Následně se soud zabýval otázkou, zda byly naplněny předpoklady