6 C 101/2020-19 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9.046,20 Kč z titulu neuhrazené ceny za tzv. služby třetích stran, o nichž podle ní nepřísluší rozhodovat Českému telekomunikačnímu úřadu, nýbrž civilnímu soudu. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 12. 3. 2013 smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), na základě které se zavázala poskytovat žalovanému službu elektronických komunikacích a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se naproti tomu zavázal hradit za poskytované služby sjednané ceny. Mezi tzv. služby třetích stran, s jejichž úhradou byl žalovaný v prodlení, spadaly SMS platby, audiotex platby, dárcovské SMS a m-peněženka. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému poskytnuté služby prostřednictvím tří vyúčtování znějících na celkové částky 4.884 Kč, 4.725 Kč a 2.069 Kč. V tomto soudním řízení však uplatnila nárok na zaplacení pouze některých z vyúčtovaných položek, a to konkrétně částek 4.290 Kč (m-platba), 230 Kč (SMS platba), 70 Kč (SMS platba), 99 Kč (SMS platba), 3.900 Kč (m-platba), 477 Kč (m-platba) a 20 Kč (SMS platba), jejichž součet byl vyšší než celková částka uplatněná žalobou, což bylo dáno interním zaokrouhlováním v evidenčním systému žalobkyně (žalobkyně proto požadovala nižší částku, což bylo ve prospěch žalovaného). Přestože byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu za poskytnuté služby třetích stran předžalobní výzvou ze dne 23. 9. 2019, ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas a žalovaný na výzvu nereagoval, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to ze smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ve spojení se všeobecnými podmínkami pro poskytování služeb elektronických komunikací, z vyúčtování ze dnů 4. 8. 2018, 4. 9. 2018 a 4. 10. 2018 včetně rozpisů vyúčtování za služby, jakož i z předžalobní upomínky ze dne 23. 9. 2019 spolu s poštovním podacím archem. 5. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně na straně poskytovatele uzavřela s žalovaným na straně zákazníka dne 12. 3. 2013 smlouvu [číslo], na jejímž základě se zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat služby třetích stran, za což se žalovaný zavázal hradit sjednanou cenu. Za období od 4. 7. 2018 do 3. 8. 2018 žalobkyně vyfakturovala žalovanému za poskytnuté služby částku 4.884 Kč, splatnou dne 22. 8. 2018, z čehož činily platby třetím stranám za m-peněženku/herní kupony a za SMS platbu/různé dohromady 4.360 Kč. Za období od 4. 8. 2018 do 3. 9. 2018 vyfakturovala žalovanému částku 4.725 Kč (spolu s nedoplatkem ve výši 4.884,14 Kč za minulé období), splatnou dne 22. 9. 2018, z čehož činily platby třetím stranám za SMS platby/různé, m-peněženku/herní kupony, SMS platbu/pro dospělé a SMS platbu/různé dohromady 4.229 Kč. Za období od 4. 9. 2018 do 3. 10. 2018 pak žalovanému vyfakturovala částku 2.068,63 Kč, splatnou dne 22. 10. 2018 (spolu s nedoplatkem ve výši 9.609,96 Kč za minulé období), z čehož činily platby třetím stranám za SMS platbu/různé, m-peněženku/služby GoPay a m-peněženku/herní kupony dohromady 497 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 23. 9. 2019, je s plněním svého dluhu za tzv. služby třetích stran vůči žalobkyni v prodlení. 6. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích se pro účely tohoto zákona službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 7. Podle ustanovení § 2 písm. o) zákona o elektronických komunikacích se pro účely tohoto zákona veřejně dostupnou službou elektronických komunikací rozumí služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen. 8. Ustanovení § 63 a § 64 zákona o elektronických komunikacích pak upravují náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jakož i práva a povinnosti smluvních stran takové smlouvy a otázky spojené s vyúčtováním ceny a reklamací. 9. Podle ustanovení § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného v době uzavření smlouvy [číslo] (dále jen„ občanský zákoník z roku 1964“), mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. 10. Podle ustanovení § 494 občanského zákoníku z roku 1964 je dlužník z platného závazku povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat. 11. Podle ustanovení § 517 odst. 1 věty první občanského zákoníku z roku 1964 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 12. Podle ustanovení § 559 odst. 2 občanského zákoníku z roku 1964 musí být dluh splněn řádně a včas. 13. Soud předně posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor o zaplacení ceny za tzv. služby třetích stran, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 25. 9. 2018, č. j. Konf 19/2018-13, z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. [příjmení] ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli Český telekomunikační úřad. Vzhledem k tomu, že právě posuzovaná věc se týká výlučně tzv. služeb třetích stran, pravomoc zdejšího soudu je dána. 14. Vycházeje ze shora uvedeného dospěl soud na základě listin založených ve spise k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouva, kterou účastníci uzavřeli, je smlouvou o poskytování služeb veřejných elektronických komunikacích ve smyslu § 63 zákona o elektronických komunikacích a zároveň v části, v níž se účastníci dohodli na zprostředkování tzv. služeb třetích stran, se jedná o smlouvu nepojmenovanou, přičemž práva a povinností smluvních stran z této nepojmenované smlouvy, uzavřené před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), je třeba posuzovat v souladu s § 3028 odst. 3 o. z. podle občanského zákoníku z roku 1964. Soud pak vzal za zjištěné, že žalobkyně se na základě smlouvy ze dne 12. 3. 2013 ve spojení s všeobecnými podmínkami zavázala mj. zprostředkovat žalovanému tzv. služby třetích stran a žalovaný se za tyto služby zavázal hradit sjednanou cenu. Za období od 4. 7. 2019 do 3. 10. 2018 žalobkyně žalovanému vyúčtovala za služby třetích stran celkovou částku 9.086 Kč. Žalovaný však z této částky ani na základě předžalobní upomínky, jež mu byla odeslána dne 26. 9. 2019, ničeho neuhradil, a je tedy se splněním svého dluhu v prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Soud proto shledal nárok, který žalobkyně uplatnila pouze v částce 9.046,20 Kč (a nikoliv v celé vyúčtované částce), důvodným, a proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 15. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sest