6 C 40/2021-112 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou původně Okresnímu soudu v Příbrami dne 26. 3. 2021 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení celkové částky 19.100 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky na základě smlouvy o (zá) půjčce [číslo] ze dne 1. 7. 2015, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [obec a číslo] - [obec]. Tvrdil, že na základě uvedené smlouvy, jejíž nedílnou součástí byly příslušné smluvní podmínky vytištěné na další straně smlouvy, výše uvedený právní předchůdce žalobce (resp. jeho právní předchůdce v důsledku pozdější fúze sloučením ze dne 30. 9. 2016) poskytl téhož dne žalované po řádném posouzení její úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů) s odbornou péčí na základě informací vyžádaných si a doložených od žalované k jejím rodinným, majetkovým, pracovním a jiným poměrům (následně ověřeným oproti dokladům vyžádaným od žalované a vyhodnoceným skóringovým modelem věřitele) ještě před uzavřením samotné smlouvy, peněžní prostředky v hotovosti ve výši 15.000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Na jejím základě se pak žalovaná zavázala uhradit věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku 2.100 Kč, představující úrok za zapůjčený peněžitý obnos za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (úroková sazba 23,72 % ročně dle čl. 1 Podmínek), dále odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Celkovou částku pak měla uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč do data 11. 8. 2016. Jelikož však tomuto svému závazku nedostála, neboť nehradila sjednané splátky řádně a včas (poslední úhradu zaplatila dne 19. 6. 2019 a celkem splatila 7.000 Kč – započteno na úrok a zčásti na poplatky a jistinu), porušila tím své smluvní závazky. Smlouvou ze dne 6. 12. 2019 pak byla předmětná pohledávka za žalovanou se všemi právy s ní spojenými včetně příslušenství postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. K tomuto datu tedy dluh činil 19.100 Kč, k nimž žalobce dále účtuje příslušenství, a to úrok a zákonný úrok z prodlení. Dluh tedy sestával z neuhrazeného zůstatku jistiny ve výši 17.709,22 Kč a ze zůstatku poplatku za hotovostní inkaso splátek v částce 4.390,78 Kč. K tomu pak žalobce doúčtoval úrok kapitalizovaný sazbou 23,72 % ročně z jistiny za období ode dne 12. 8. 2016 do 6. 12. 2019 částkou 11.746,39 Kč a dále jdoucí v téže sazbě z dlužné jistiny ode dne 7. 12. 2019 až do zaplacení, jakož i zákonný úrok z prodlení, a to jednak kapitalizovaný částkou 3.963,42 Kč z dlužné jistiny ode dne 19. 8. 2016 (od marného uplynutí týdenní lhůty po splatnosti poslední sjednané splátky) do 6. 12. 2019, jednak jdoucí opět z dlužné jistiny ode dne 7. 12. 2019 do zaplacení. Jelikož žalovaná nereagovala ani na zaslanou předžalobní výzvu a svůj dluh doposud neuhradila, domáhal se žalobce svých nároků soudní cestou. 2. V průběhu řízení pak žalobce k výzvě soudu doplnil, že jeho právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce na základě informací o dní vyžádaných, které následně ověřil oproti žalovanou předloženým dokladům – pracovní smlouvě a výplatním páskám. Takto získané informace pak byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Žalovaná současně ve smlouvě prohlásila, že jí poskytnuté údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. Žalovaná byla tedy v době sjednání zápůjčky zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako ICQA gate keeper u zaměstnavatele [právnická osoba], s příjmem 15.000 Kč měsíčně a žila s rodiči. O pravdivosti těchto tvrzení pak věřitel neměl důvod pochybovat, a dospěl proto k závěru, že úvěruschopnost žalované je dostatečná. K požadovaným úrokům pak doplnil, že právo na jejich úhradu ve sjednané úrokové sazbě z dlužné jistiny až do zaplacení vyplývá z ujednání v článku 1.2 a 9.7 smluvních podmínek, kdy v důsledku prodlení žalované s úhradou více než jedné splátky současně nebyly splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy, a tedy ani pro uplatnění ujednání v článku 1.2 podmínek. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Jelikož se zástupce žalobce ani žalovaná k jednání zdejšího soudu, jemuž byla věc postoupena, nedostavili (za současné omluvy své neúčasti na jednání), soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 5. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze smlouvy o půjčce ze dne 1. 7. 2015 a smluvních podmínek tak zjistil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], [anonymizováno] nám. [číslo], se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalované v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit tomuto věřiteli za uvedenou zápůjčku poplatek v částce 11.100 Kč, vypočtený jako součet úroku v částce 2.100 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek v částce 6.000 Kč. Celkovou dlužnou částku 26.100 Kč pak byla povinna uhradit ve sjednaných 58 splátkách po 450 Kč týdně počínaje nejpozději do sedmi kalendářních dnů od uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdne. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí celé zapůjčené částky v hotovosti při uzavření smlouvy. Smluvní podmínky pak v článku 1.2 stanovily pro uvedený případ splacení zápůjčky v 58 splátkách výši úrokové sazby na 23,72 % ročně, a to jako pevnou pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy s tím, že pro případ prodloužení doby trvání smlouvy ve smyslu článku 9.3 (pozn. – správně 9.7) nebude jistina v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy úročena. Smlouva je tedy ve smyslu článku 9.7 těchto podmínek uzavřena na dobu určitou ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky dlužné částky, přičemž pro případ prodlení žalované s úhradou některé splátky v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky (tj. v okamžiku ukončení platnosti smlouvy) nebo v případě nezaplacení poslední splátky dluhu řádně a včas si strany sjednaly prodloužení účinnosti smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. 6. Z karty zákazníka ze dne 30. 6. 2015 pak bylo zjištěno, že pro účely sjednání zápůjčky právní předchůdce žalobce vycházel z následujících údajů, dle nichž žalovaná žila u přítele a měla jednu vyživovací povinnost k dítěti narozenému v roce 2004. Uvedla, že nevlastní automobil a nemá jiné závazky ať již u právního předchůdce žalobce či u jiného věřitele. Byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba] s měsíčním příjmem 15.000 Kč (další příjem představovalo výživné v částce 1.400 Kč) a její výdaje činily celkem 11.200 Kč měsíčně (nájem/inkaso 2.500 Kč, domácnost 8.000 Kč a telefon 700 Kč). Disponibilní příjem žalované tak činil 5.200 Kč. Tvrzení o svých poměrech žalovaná doložila pracovní smlouvou a výplatními páskami; výpis z účtu vyžadován nebyl. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 s informacemi o zpracování osobních údajů z téhož dne a poštovního podacího lístku má soud dále za doložené, že právní předchůdce žalobce smluvně postoupil svou předmětnou pohledávku za žalovanou žalobci (jehož existence, stejně jako jeho právního předchůdce, je dokládána výpisem z obchodního rejstříku), o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. 8. Nakonec pak předžalobní výzvou k plnění ze dne 22. 2. 2021 žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě pohledávky ze zápůjčky ve stanovené lhůtě do 9. 3. 2021 s upozorněním na možnost soudního vymáhání nároku v případě jejího neuhrazení. Odeslání této písemnosti k rukám žalované je dokládáno poštovním podacím lístkem. 9. Soud si nakonec sám pro účely svého rozhodování prověřil osobu žalované ve svém informačním systému, přičemž zjistil, že u Okresního soudu v Berouně bylo ve věci žalované vedeno opatrovnické řízení pod sp. zn. 25 P 29/2016, v němž soud zjišťoval poměry žalované. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 9. 5. 2016 č.j. 25 P 29/2016-70 tak zjistil, že žalovaná má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, které s ní však nebydlí a žalovaná na jeho výživu doposud nepřispívala, a žije spolu se svým bezdětným partnerem v rodinném domě; splátka hypotéky činí 9.000 Kč měsíčně a spotřeba elektřiny pak 1.800 Kč měsíčně. Naposledy dosahovala v České republice příjmu 19.500 Kč měsíčně, nyní je po návratu ze zahraničí nezaměstnaná a hledá si práci. Dále soud prověřením žalované v insolvenčním rejstříku zjistil, že na žalovanou bylo u Krajského soudu v Praze vedeno insolvenční řízení pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] zahájené k jejímu návrhu podanému dne 22. 9. 2015 (tedy necelé tři měsíce po sjedná