10 C 261/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 22.12.2021 domáhala zaplacení částky v celkové výši 8 655 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 16.3.2020 se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne 16.3.2020 prostřednictvím elektronické komunikace, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky smlouvy. Původní věřitel poskytl žalovanému bezhotovostně, převodem na jeho účet úvěr ve výši 6 000 Kč poté, co žalovaný zaslal verifikační platbu ve výši 0,01Kč - 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky do 15. 4. 2020. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalovaného nahlédnutím do registrů – insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021, o čemž byl žalovaný písemně informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, žalobkyně tak požaduje uhradit částku 8 466 Kč, sestávající z jistiny ve výši 6 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 466 Kč, dále paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč a náklady na vymáhání ve výši 39 Kč, a s ohledem na prodlení žalovaného požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši 675,62 Kč a dále z dlužné jistiny úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne 9. 11. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním doručeným soudu dne 3.8.2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 2 616 Kč, představující poplatek za upomínání ve výši 150 Kč, a smluvní pokutu ve výši 2 466 Kč s ohledem na to, že nedisponuje důkazy k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala před prvním jednáním soudu žalobu zpět co do částky 2 616 Kč, soud v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I. rozsudku). 5. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaný na výzvu nereagoval, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 6. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 7. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16.3.2020 a Obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] měla uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se měl zavázat finanční prostředky vrátit v jediné splátce do 15.4.2020. Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měl žalovaný uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Uvedená smlouva ani obchodní podmínky neobsahují vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovaným. 8. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne 13.3.2020 došla na tento účet platba z účtu č. [bankovní účet] ve výši 0,01 Kč pod označením„ [celé jméno žalovaného]“ a že žalobkyně vyplatila na tento účet dne 16.3.2020 částku 6 000 Kč s popisem„ půjčka od [anonymizováno] [číslo]. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.6.2021 spolu s přílohou a potvrzením o úplatě ze dne 17.6.2021 a přílohy [číslo] [číslo] soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2021 ve spojení s podacím archem ze dne 29.6.2021 soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky a výši závazku informován právní předchůdkyní žalobkyně, a že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámením ze dne 7.7.2021 rovněž žalobkyně informovala žalovaného, že se stala majitelem postoupené pohledávky. 10. Upomínkami ze dne 29.4.2020 a16 .5.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že mu byla nabídnuta možnost mimosoudního vyrovnání dluhu. Výzvou ze dne 27.5.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním, že úvěr byl zesplatněn. Předžalobní výzvou ze dne 3.8.2021 byl upozorněn na předání pohledávky k soudnímu řízení. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 9.11.2021, ve spojení s podacím poštovním archem dokládajícím odeslání upomínky dne 11.11.2021 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzván. 12. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 6 000 Kč, která mu byla připsána na účet č. [bankovní účet] dne 16.3.2020 poté, co žalovaný zaslal na účet žalobkyně vertifikační platbu ve výši 0,01 Kč. 14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 16. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen př