10 C 315/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 26.4.2022 původně domáhala zaplacení částky ve výši celkem 17 191 Kč s příslušenstvím. Tato částka sestávala z jistiny ve výši 11 980 Kč, poplatku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 061 Kč. Žalobkyně uvedla, že dne 1.6.2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne 6.8.2020 prostřednictvím elektronické komunikace, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky smlouvy. Původní věřitel poskytl žalované bezhotovostně, převodem na její účet úvěr ve výši 12 000 Kč poté, co žalovaná zaslala verifikační platbu ve výši 0,01Kč - 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky do 31. 8. 2020. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalované nahlédnutím do registrů – insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, na dluh uhradila pouze částku ve výši 20 Kč, čímž jí vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021, o čemž byla žalovaná písemně informována oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho, žalobkyně tak požadovala uhradit částku 17 191 Kč, sestávající z jistiny ve výši 11 980 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 061 Kč, paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, a s ohledem na prodlení žalované požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 172,48 Kč a dále z dlužné jistiny úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jehož bankovní účet byla dlužná jistina převedena. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 7. 4. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním doručeným soudu dne 12.9.2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 5 211 Kč. Usnesením č.j. 10C 315/2022-23 ze dne 25.10.2022 soud řízení ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně v podobě dlužné jistiny spolu s příslušenstvím. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaná na výzvu nereagovala, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 6. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 1.6.2020 a smlouvy téhož čísla ze dne 6.8.2020 a Obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] měla uzavřít se žalovanou smlouvu o úvěru a poskytnout žalované finanční prostředky ve výši celkem 12 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se měla zavázat finanční prostředky vrátit v jediné splátce do 31.8.2020. Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měla žalovaná uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Uvedená smlouva ani obchodní podmínky neobsahují vlastnoruční podpis žalované, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovanou. 7. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 1.6.2020 došla na tento účet platba z účtu č. [bankovní účet] ve výši 1 Kč pod označením„ [celé jméno žalované]“ a že žalobkyně vyplatila na tento účet dne 1.6.2020 částku 5 000 Kč s popisem„ půjčka od Zaplo [číslo] dále dne 2.6.2020 částku 7 000 Kč s popisem„ dodatečná půjčka od Zaplo [číslo] N.2. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na dluh uhradila 20 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 spolu s přílohou a potvrzením o úplatě ze dne 10.12.2021 a přílohy KIZAP [číslo] soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2021 ve spojení s podacím archem ze dne 17.12.2021 soud zjistil, že žalovaná byla o postoupení pohledávky a výši závazku informována právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení oznámení. 9. Upomínkami žalobkyně ze dne 22.9.2020, 2.10.2020 a 12.10.2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s tím, že jí byla nabídnuta možnost mimosoudního vyrovnání dluhu. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 7.4.2022, ve spojení s podacím poštovním archem dokládajícím odeslání upomínky dne 11.4.2022, soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzvána. 11. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 12 000 Kč, která jí byla připsána na účet č. [bankovní účet] dne 1.6.2020 ve výši 5 000 Kč a 2.6.2020 ve výši 7 000 Kč poté, co žalovaná zaslala na účet právní předchůdkyně žalobkyně vertifikační platbu ve výši 1 Kč. Žalovaná se současně zavázala úvěr splatit do 61 dnů, resp. do 91 dnů a v případě prodlení uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a náklady na upomínání. Žalovaná na dluh uhradila částku ve výši 20 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16.12.2021. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 15. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 562 odst. 1 z