12 C 264/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Berouně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 6. 11. 2018, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 60 000 Kč, který měl žalovaný splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1 024 Kč splatných vždy do 5. dne v měsíci počínaje 5. 12. 2018. Žalobkyně úvěr ke dni 26. 8. 2021 zesplatnila pro porušení závazku ze strany žalovaného hradit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalovaný ani po výzvě k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dluh vůči žalobkyni nevyrovnal. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 4. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku prostřednictvím internetové služby, dne 6. 11. 2018 úvěrovou smlouvu [číslo], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který měl žalovaný splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1 024 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 5. 12. 2018 a poslední splátka dne 5. 11. 2025, a to ve výši 971,35 Kč. Žalovaný načerpal částku dne 7. 11. 2018. Žalovaný i přes upomínky dluh řádně a včas nesplácel (prokazuje: Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 6. 11. 2018, Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru, Záznam o podpisu klienta, Výpis z účtu za období 7. 11. 2018 – 30. 11. 2018 č. [bankovní účet], platební bilance, Oznámení o změně ze dne 4. 12. 2018, Oznámení o změně ČSOB spotřebitelského úvěru, č. smlouvy [číslo] ze dne 27. 2. 2019, 1. upomínka, 2. výzva, Poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne 1. 7. 2021 včetně kopie poštovní dodejky ze dne 2. 7. 2021, Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 28. 8. 2021 včetně kopie poštovní dodejky ze dne 30. 8. 2021, Výzva k úhradě dluhu ze dne 7. 3. 2022, Všeobené pojistné podmínky – Pojištění osob ze dne 1. 7. 2018, Sazebník poplatků Poštovní spořitelny účinný od 1. 7. 2018). 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6. 11. 2018 uzavřena Smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve shora uvedené výši, který se žalovaný zavázal vrátit v měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, požadovala žalobkyně splacení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a §1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 4 049 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 871 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).