13 C 150/2022 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný dne 31.3.2020 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázala vrátit částku celkem 18 592 Kč (jistina + poplatky) ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaný na úvěr zaplatil pouze 2 830,01 Kč. Zbylá část úvěru se stala splatnou dne 31.5.2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22.12.2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 8 587,28 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 554,30. Žalobkyně dále požaduje zaplacení částky 6 467,98 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru 4 154,14 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 787,83 a inkasní poplatek 1 526,01 Kč) a kapitalizovaný úrok 1 345,48 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 351,31 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 587,28 Kč od 23.12.2021 do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli mezi sebou dne 31.3.2020 Smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit částku celkem 18 592 Kč (jistina + poplatky) ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaný na úvěr zaplatil pouze 2 830,01 Kč. Zbylá část úvěru se stala splatnou dne 31.5.2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22.12.2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 8 587,28 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 554,30. Žalobkyně dále požaduje zaplacení částky 6 467,98 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru 4 154,14 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 787,83 a inkasní poplatek 1 526,01 Kč) a kapitalizovaný úrok 1 345,48 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 351,31 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 587,28 Kč od 23.12.2021 do zaplacení. Žalovaný ničeho dále nezaplatil ani na výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 2.5.2022. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 a 2049 občanského zákoníku shora ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§132 o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Žalovaný čerpal úvěr, který řádně a včas nesplatil a dostal se do prodlení. Soud proto žalobě plně vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 609,56 Kč sestávající z částky 300 Kč za 3 úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 252 Kč.