13 C 28/2022 — Okresní soud v Berouně

Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná za dobu od března 2020 do prosince 2020 nedostála své zákonné povinnosti zaplatit v plném rozsahu televizní poplatek. Výše televizního poplatku činila 135 Kč měsíčně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o. s. ř., aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaná se nevyjádřila a soud má tedy za to, že její souhlas byl dán. Na základě tvrzení žalobkyně a předložených listinných důkazů dospěl soud k těmto skutkovým závěrům: Podle předloženého potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků byla žalovaná od 18.6.2019 přihlášena k plátcovství televizního poplatku a to jako držitel televizního přijímače. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek za dobu od března 2020 do prosince 2020 ve výši celkem 1 350 Kč. V té době činil televizní poplatek částku 135 Kč měsíčně. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu dopisem žalobkyně ze dne 8.3.2021. Úrok z prodlení byl kapitalizován za dobu od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do 27.10.2021 ve výši 146,81 Kč. Podle § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač”). Poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní, případně drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač. Každý poplatník má ohlašovací povinnost, za poplatníka se ale podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona považuje i osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, ledaže písemným čestným prohlášením oznámí opak. Podle § 7 odst. 2 uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se přihlásila jakožto poplatník televizního poplatku a vznikla jí povinnost hradit odpovídající poplatek. Soud má tak za prokázané, že žalovaná porušila své povinnosti hradit televizní poplatek řádně a včas, když nezaplatila v období od března 2020 do prosince 2020 celkem 1 350 Kč. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno včetně kapitalizovaného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 350 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 126 Kč.