18 C 178/2021-45 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 135 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že poskytuje zákazníkům možnost službu zřídit si službu Twisto účet, jehož prostřednictvím může zákazník realizovat platby za zboží a služby třetích osob, a to až do výše schváleného kreditního rámce a zároveň úhradu za tyto platby odložit. Žalovaný uzavřel dne 6.2.2020 prostřednictvím elektronické komunikace na internetových stránkách [webová adresa] smlouvu o Twisto účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, které žalovaný odsouhlasil. Žalobkyně vystavila žalovanému měsíční přehled jednotlivých objednávek a transakcí, z něhož byla rovněž patrná jejich splatnost. Žalovaný čerpal služby žalobkyně a zavázala se uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že jednotlivé transakce včas neuhradí. Žalovaný čerpal služby v celkové výši 4 986 Kč, k nimž se vážou poplatky za odloženou platbu o jeden měsíc ve výši 1 149 Kč splatné spolu s jistinou závazku. Žalovaný však ani přes upomínku cenu zboží a služeb žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalovanému doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 6.1.2022. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise. 5. Soudu byla předložena Smlouva ke službě Twisto účet v elektronické podobě, a to ve formátu PDF. Z elektronického dokumentu bylo zjištěno, že soubor obsahující smlouvu byl vytvořen 6.2.2020 v 15:47, nebyl později měněn a neobsahuje žádný elektronický podpis. Na smlouvě je pak připojen otisk vlastnoručního podpisu blíže neztotožněné osoby za žalobkyni. Dle tvrzení žalobkyně měla být smlouva podepsána žalovaným prostřednictvím unikátního kódu zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS, a to dne 6.2.2020. Takový kód či záznam o podpisu však ke smlouvě připojen není. Žádný podpis neobsahují ani předložené Všeobecné obchodní podmínky k Twisto účtu, Twisto kartě a podmínky pro zákazníka Twisto payments. 6. Z výpisu z Twisto účtu vedeného na jméno žalovaného má soud za prokázané že žalobkyně evidovala platby provedené žalovaným prostřednictvím Twisto účtu v měsíci únor 2020 v celkové výši 4 986 Kč, tj. ve výši jistiny žalované částky, a to včetně rozpisu jednotlivých objednávek zboží a služeb od jednotlivých smluvních partnerů. 7. Z otisku stránky interního elektronického systému žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný obdržel dne 6.2.2020 v 15:49 obdržet verifikační SMS s textem„ Kod pro overeni vaseho Twisto uctu je: [číslo]. Zadejte jej prosim do formulare v registracnim procesu“. Z uvedeného otisku obrazovky nevyplývá, že by byl žalovaný požádán o podpis dříve zaslané smlouvy o poskytování služby Twisto účtu, že by mu byly poskytnuty smluvní podmínky či že by provedl podpis jakéhokoliv dokumentu byť prostým elektronickým podpisem. 8. Z otisku stránky interního elektronického systému žalobkyně má soud rovněž za prokázané, že si žalobkyně učinila dne 6.2.2020 v 16:40 hodin dotaz ohledně žalovaného do evidence SOLUS. Obsah odpovědi na uvedený dotaz z předloženého dokumentu však nevyplývá. 9. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici osobní údaje žalovaného. 10. Z předžalobní výzvy a včetně podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby a to přípisem ze dne 3.11.2020. 11. Na základě shora uvedeného má soud za prokázaný tento skutkový stav. Žalovaný provedl v měsíci únoru 2020 prostřednictvím Twisto účtu v měsíci únoru 2020 platby za dodávku zboží a služeb v celkové výši 4 986 Kč, které za něj uhradila žalobkyně. Žalovaný však částky, které za něj žalobkyně uhradila, této následně neuhradil. V řízení nebyl prokázán obsah smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovaným ve spojení s poskytovanou službou. 12. Při právním posouzení soud vycházel u ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. V daném případě dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o odložení plateb – tj. uzavření úvěrové smlouvy Twisto účet od níž žalobkyně odvozuje svůj žalobní nárok. Soudu byla předložena Smlouva datovaná dnem 6.2.2020, která však neobsahuje podpis žalovaného, a to ani vlastnoruční ani v elektronické podobě. Soud tak nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy, tím, méně s jakým konkrétním obsahem. 16. V této souvislosti nelze ani přehlédnout, že sama žalobkyně tvrdila, že k podpisu smlouvy ze strany žalovaného mělo dojít SMS kódem dne 6.2.2020, a že až následně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a po té, kdy dospěla k závěru, že nic nebrání uzavření smlouvy, sama smlouvu podepsala a tím akceptovala. Za situace, kdy z předloženého PDF dokumentu vyplývá, že dokument byl vytvořen dne 6.2.2002 v 15:47 a nebyl měněn a zároveň tvrdí, že podpis žalovaného byl na smlouvu připojen kódem z SMS zprávy popsané v bodě 7. tohoto rozsudku, tedy později, než dokument obsahující otisk vlastnoručního podpisu žalobkyně vznikl, její tvrzení vyvráceno. 17. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně za žalovaného uradila v měsíci únoru 2020 částku 4 986 Kč. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán žádný právní důvod úhrady žalované částky žalobkyní za žalovaného, vzniklo ve smyslu § 2993 o.z. žalovanému bezdůvodné obohacení spočívající v plnění za žalovaného bez právního důvodu v uvedené výši, které je povinen žalobkyni vrátit. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, přiznal soud žalobkyni nárok na jeho zaplacení ve výši 10 % ročně od 16.3.2020, tj. ode dne uvedeného na vyúčtování plateb provedených žalobkyní za žalovaného v předmětném měsíci, do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok I. rozsudku). 18. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl prokázán obsah smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovaným, tedy ani vznik nároku žalobkyně na jí tvrzené poplatky spojené s poskytováním služby Twisto účet, soud žalobu ohledně uvedených nároků zamítl (výrok II.). 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 293,34 Kč, přičemž tato částka představuje 62,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 135 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a ve výši daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 567 Kč.