18 C 235/2021-35 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 88 954 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný byl jejím zaměstnancem na pozici letecký mechanik. S žalovaným uzavřela dne 4.4.2016 kvalifikační dohodu o zvýšení kvalifikace a následně dne 10.2.2017 kvalifikační dohoda při prohlubování kvalifikace. Na základě těchto dohod se žalovaný zavázal zvýšit svoji kvalifikaci na náklady žalobkyně a následně u ní setrvat v zaměstnání po dobu 3 let od úspěšného ukončení školení. Pro případ, že by nesplnil podmínku trvání pracovního poměru, zavázal se uhradit žalobkyni poměrnou část nákladů vynaložených žalobkyní na zvýšení jeho kvalifikace Žalovaný řádně podstoupil školení, získal příslušné certifikáty, avšak následně dne 31.5.2018 ukončil svůj pracovní poměr u žalované výpovědí doručené žalobkyni dne 12.3.2018. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě poměrné části nákladů vynaložených na zvýšení jeho kvalifikace, a to v rozsahu 88 101 Kč. Žalovaný svůj závazek v plném rozsahu uznal a zavázal se dlužnou částku žalobkyni uhradit ve splátkách. Žalovaný však ani přes svůj písemný závazek dluh nesplnil. V souvislosti s ukončením pracovního poměru žalovaného u žalobkyně vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyní poskytnutý mobilní telefon a zároveň uhradit náklady za poskytnuté telekomunikační služby, které nemají svůj původ ve výkonu práce pro žalobkyni. Žalovaný však mobilní telefon v hodnotě 661 Kč ke dni ukončení pracovního poměru nevrátil a neuhradil ani částku 192 Kč za 8 odeslaných platebních SMS zpráv. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 88 101 Kč a 661 Kč a 192 Kč před podáním žaloby, avšak žalovaný na její výzvu žádným způsobem nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalovanému doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 21.2.2022. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil níže uvedený skutkový stav: 5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní jako její zaměstnanec dne 4. 4. 2016 Kvalifikační dohodu o zvýšení kvalifikace, v níž se zavázal absolvovat v dohodě popsané školení, v hodnotě 98 946 Kč. Zároveň se zavázal setrvat u žalobkyně v zaměstnání po dobu nejméně tří let ode dne úspěšného ukončení skolení. Následně dne 10. 2. 2017 uzavřel Kvalifikační dohodu při prohlubování kvalifikace, v níž se zavázal k absolvování dalšího v dohodě popásaného kursu v hodnotě 50 225 Kč a opětovně se zavázal setrvat u zaměstnavatele po dobu nejméně tří let ode dne úspěšného ukončení skolení, když dodatkem k této smlouvě byla tato doba zkrácena na 2,5 roku. V případě obou dohod se žalovaný zavázal pro případ, že nesplní-li svůj závazek k setrvání v zaměstnání, uhradí žalobkyni poměrnou část nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti se zvyšováním jeho kvalifikace (viz. citované smlouvy). 6. Školení poskytnuté žalovanému na základě první smlouvy ukončil žalovaný certifikáty ze dne 5. 8. 2016 a 13. 9. 2016. Druhé školení ukončil certifikáty o absolvování ze dne 26. 5. 2017 a 9. 2. 2018 (viz. 4 ks certifikátů). 7. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 12. 3. 2018 s potvrzením o doručení žalobkyni ze dne 12. 3. 2018 má soud za prokázané, že žalovaný podal výpověď z pracovního poměru u žalobkyně a jeho pracovní poměr skončil ke dni 31. 5. 2018, tedy před uplynutím doby, po níž se zavázal setrvat v zaměstnání u žalobkyně. 8. V Dohodě o uznání dluhu a způsobu jeho úhrady ze dne 1. 8. 2018 žalovaný uznal svůj závazek k úhradě částky 88 101 Kč, jako poměrné části nákladů vynaložených žalobkyní na zvýšení jeho kvalifikace z obou kvalifikačních dohod a zároveň se zavázal uvedenou částku uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč, počínaje dnem 20. 8. 2018, a to pod sankcí výhody splátek. S ohledem na to, že žalovaný neuhradil ani první splátku, je žalovaný ode dne 21. 8. 2018 v prodlení s úhradou dlužné částky. 9. Z dokladu o předání mobilního telefonu Lumia 640 LTE ze dne 4.12.2017 žalovanému ve spojení s dokladem o jeho nabytí žalobkyní včetně přehledu výrobních čísel telefonů pořízených žalobkyní, dokladu o výkupní hodnotě telefonu téhož tipu a stáří a záznamu o škodě na neodevzdaném elektronickém zařízení soud zjistil, že žalovaný převzal uvedený mobilní telefon v prosinci 2017, přičemž ho při ukončení pracovního poměru nevrátil. Hodnota mobilního telefonu v srpnu 2018, tedy po té, co mu vznikla povinnost k jeho vrácení, činila 800 Kč včetně DPH. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je plátcem DPH uplatňuje po žalovaném škodu poníženou o příslušnou sazbu DPH, tedy škodu ve výši 661 Kč. 10. Z interního předpisu žalobkyně – Podmínky přidělování a užívání služebních mobilních telefonů ve spojení s vyúčtováními služeb mobilního operátora za měsíc květen a červen 2018 a ve spojení s uvedením telefonního čísla užívaného žalovaným v předaném služebním telefonu uvedeným na dokladu o předání telefonu, má soud za prokázané, že žalovaný prostřednictvím mobilního telefonu poskytnutého mu žalobkyní, uhradil v měsíci květnu prostřednictvím 6 ks platebních SMS částku 144 Kč a v měsíci červnu prostřednictvím 2 SMS částku 48 Kč. Žalovaný byl povinen v případě úhrady soukromých položek prostřednictvím služebního mobilního telefonu tyto uhradit žalobkyni na základě výzvy k jejich úhradě do pokladny žalobkyně (viz. bod 2. 1.2.10 Podmínek pro přidělování a užívání služebních mobilních telefonů). 11. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 3.6.2020 předžalobní výzvu k úhradě žalované částky, včetně vyúčtování soukromých plateb prostřednictvím mobilního telefonu a vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho závazku v dodatečné lhůtě do 20.6.2020 (viz. předžalobní výzvy a podací lístky zaslané na adresu trvalého bydliště žalovaného i místo jeho pobytu oznámené žalobkyni, včetně vrácených nevyzvednutých zásilek). 12. Popsaný skutkový stav soud posoudil podle ustanovení § 234 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dle něhož platí, že uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace. 13. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o.z.“, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 14. Pokud jde o nevrácený mobilní telefon, vycházel soud z ustanovení § 255 zákoníku práce, dle něhož je zaměstnanec povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. 15. Pokud jde o náhradu nákladů uhrazených žalobkyní za platební SMS odeslané žalovaným, vycházel soud z § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že celý nárok žalobkyně je oprávněný. Žalovaný uzavřel kvalifikační dohody, zavázal se pro případ nesplnění svého závazku setrvat v pracovním poměru u žalobkyně po dohodnutou dobu k nahrazení nákladů na zvýšení své kvalifikace a při ukončení pracovního poměru svůj již konkrétní závazek k úhradě částku 88 101 Kč uznal a zavázal se ho vrátit. Žalovaný v řízení netvrdil, že by tuto svoji povinnost splnil ani nedoložil, že by závazek, byť i jen částečně, uhradil. 17. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému oproti podpisu svěřila mobilní telefon, který ji při ukončení pracovního poměru nevrátil. Prokázala rovněž jeho hodnotu v době ukončení pracovního poměru a žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by mobilní telefon vrátil. 18. Konečně žalobkyně vyúčtováními služeb mobilního operátora prokázala, že žalovaný ze svěřeného mobilního telefonu provedl v měsíci květnu a červnu 2018 osm plateb prostřednictvím platebních SMS v celkové částce 192 Kč, přičemž jde o platby, k jejichž úhradě žalobkyně nebyla povinna, neboť objednané služby nevyužila. Na straně žalovaného tak jde o bezdůvodné obohacení spočívající v tom, ž