18 C 268/2021-30 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 42 705,82 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) postupně dvě smlouvy o půjčce. Tvrdila, že její právní předchůdkyně vždy před uzavřením každé ze smluv řádně prověřila schopnost žalované řádně a včas hradit sjednané splátky, a to zejména na základě informací vyžádaných od žalované ohledně jejích příjmů a osobních a majetkových poměrech. a) První Smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 13.9.2018. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 14 643 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 925 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13.3.2020. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku hradila dne 25.3.2019 a na dlužnou částku uhradila pouze 10 500 Kč. Dlužná neuhrazená jistina tak činí 15 286,46 Kč a dlužný poplatek 7 881,44 Kč. b) Druhou Smlouvu o zápůjčce měla žalovaná uzavřít dne 25.3.2019 pod [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 10 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 377 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18.5.2020. Žalovaná nesplácela řádně a včas, jedinou splátku uhradila dne 29.3.2019 a na dlužnou částku uhradila celkem 1 700 Kč. Dlužná neuhrazená jistina dle žalobkyně činí 10 300 Kč a dlužný poplatek 9 237,92 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností ke dní 5.1.2021 k postoupení obou pohledávek za žalovanou ze shora uvedených Smluv o zápůjčce na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek z obou Smluv o zápůjčce, ta však na dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně proto požadovala též smluvní úrok z poskytnutých a neuhrazených prostředků (jistiny) ve výši 29 % ročně, a to ode dne splatnosti každé zápůjčky. Rovněž požadovala zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny běžící ode dne následujícího po splatnosti první dlužné splátky zápůjčky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a své stanovisko nezměnila ani ve svém následném písemném doplnění žaloby. Žalovaná na výzvu soudu žádným způsobem nereagovala. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. 5. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), Smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 13.9.2018, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 14 643 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 34 643 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 925 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. (Smlouva o zápůjčce ze dne 13.9.2018 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni do dne splatnosti zápůjčky, tj. do 13.3.2020, částku 10 500 Kč, a že splátku splatnou ke dni 13.2.2019 uhradila pouze v rozsahu 500 Kč. 6. Ze Zákaznické karty zpracované pro žalovanou a jí podepsanou dne 13.9.2018 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána jako vrátná ve firmě v [obec] s příjmem 15 855 Kč, a že má jeden zdroj příjmů. Pokud jde o výdaje, měla odhadovaná výše výdajů činit 8 000 Kč. Měla uvést, že je rozvedená, neposkytuje výživu žádné osobě a žije v nájmu. Z karty rovněž vyplývá, že žalovaná má mobilní telefon, a že žije v jiné obci než je její pracoviště. Žalovaná měla předložit na dotvrzení jí uváděných údajů pracovní smlouvu. 7. Žalovaná dále po šesti měsících uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne 25.3.2019 Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, která byla vyplacena žalované v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 10 600 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 22 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 377 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. (Smlouva o zápůjčce ze dne 25.3.2019 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni do dne splatnosti půjčky, tj. do 18.5.2020, částku 1 700 Kč, přičemž šlo o jedinou úhradu na předmětnou zápůjčku. 8. Ze Zákaznické karty zpracované pro žalovanou a jí podepsanou dne 25.3.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně opětovně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána u téhož zaměstnavatele avšak na nové pracovní pozici strážný s příjmem 14 855 Kč, tj. o 1 000 Kč nižším než před 6 měsíci. Dále uvedla, že má i nadále jediný zdroj příjmů. Ostatní příjmy domácnosti měli činit 5 000 Kč, zdroj příjmů ani počet členů domácnosti v kartě uveden není. Pokud jde o výdaje, měla splácet 2 000 Kč měsíčně na předchozí zápůjčky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně a na její měsíční výdaje jí postačovala částka 3 000 Kč, tj. částka o 5 000 Kč nižší než před půl rokem. Měla uvést, že je rozvedená a bydlí u rodičů. Z karty rovněž vyplývá, že žalovaná má mobilní telefon, a že žije v jiné obci než je její pracoviště. Žalovaná měl předložit na dotvrzení jí uváděných údajů pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a její přílohy (zejména str. 5 6 přílohy) má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni 18.12.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6.1.2021, když jeho odeslání má soud za prokázané z podací lístku ze dne 25.1.2021. 10. Z výzvy k plnění ze dne 28.6.2021 a podacího lístku ze dne 28.6.2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzván ke splněné své povinnosti. 11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebit