18 C 314/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 3. 9. 2021 domáhala zaplacení částky 13 842,81 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 26. 1. 2019 se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na základě níž jí byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázala vrátit do 27. 4. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 842,81 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty na její bankovní účet. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslala žalovaná žádost o poskytnutí úvěru. Žalobkyně uvedla, že řádně posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy dotazem z dostupných databází z ISIR, CEE, CRKI a BRKI, poté jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla právní předchůdkyní žalobkyně dlužná jistina převedena. Uvedla, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, kdy toto bylo žalované oznámeno spolu s výzvou k úhradě dluhu před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila a dala tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě. Z dokumentu nazvaného„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“, včetně dvou formulářů pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a včetně dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, bylo zjištěno, že tento dokument obsahuje identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalované, podle něhož si smluvní strany mezi sebou měly sjednat bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč, který bude žalované poskytnut bezhotovostně na účet žalované uvedený v článku I. dokumentu. Splatnost úvěru spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 3 842,81 Kč, byla nejprve stanovena na 26. 3. 2019 a poté byla prodloužena o dalších 30 dní, tj. do 27. 4. 2019. Dokument není datován a obsahuje vlastnoruční podpis nad označením„ Zapůjčitel“, na straně klienta není smlouva podepsána. Soudu byl popsaný dokument předložen ve formátu PDF, přičemž z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že dokument vznikl dne 26. 1. 2019 v 16:33:07. K uvedenému dokumentu není připojen žádný elektronický podpis. Smlouva tedy neobsahuje vlastnoruční podpis žalované ani elektronický podpis žalované. 4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 26. 1. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že tato dne 26. 1. 2019 poukázala na účet shodný s účtem uvedeným ve smlouvě o úvěru popsané v bodě 4. tohoto rozsudku částku 10 000 Kč. Z odpovědi [právnická osoba] na výzvu k součinnosti ze dne 7. 1. 2022 vyplývá, že předmětný účet je veden pro žalovanou a že na tento byla dne 26. 1. 2019 připsána platba ve výši 10 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 5. 2021, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z úvěru za žalovanou na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informovala a zároveň ho vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 5. 2021, podací lístek ze dne 16. 5. 2021). 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 26. 1. 2019 na účet žalované, vedený u [právnická osoba], peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření konkrétní smlouvy o spotřebitelském úvěru. 7. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 9. Podle § 562 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dále se má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 13. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy a jejího dodatku. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru právě ve znění předloženém soudu, když předložená smlouva neobsahuje elektronický ani vlastnoruční podpis žalované a ani z jiného důkazu předloženého soudu obsah smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nevyplynul. 15. Prokázáno však bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované částku 10 000 Kč. Soud proto posoudil plnění poskytnuté žalované jako plnění bez právního důvodu, tedy jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, k jehož vrácení je žalovaná povinna v souladu s ustanovením § 2993 o. z. Žalovaná pak zůstala v řízení nečinnou, k žalobě se nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnila. Žalobkyně má na základě uvedeného právo na uhrazení částky ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni, dle § 1879 o.z., kdy toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o.z. 16. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 10 000 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, přiznal so