19 C 72/2021-21 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2021, ve znění doplnění žaloby, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 49 920 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené půjčky na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 30. 5. 2006 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou. Uvedla, že na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná téhož dne v hotovosti převzala. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 920 Kč v 52 týdenních splátkách po 960 Kč, přičemž nejpozději měla žalovaná dlužnou částku zaplatit dne 29. 5. 2007. Tomuto svému závazku žalovaná nedostála, smlouva tak zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy dne 29. 5. 2007. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby na dluh neuhradila ničeho. Ke dni postoupení činil nesplacený zůstatek pohledávky celkem 49 920 Kč, který sestával z neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 19 920 Kč. Jelikož žalovaná ode dne postoupení pohledávky až doposud na tento svůj dluh neposkytla žádné plnění a nereagovala ani na zaslanou předžalobní upomínku, domáhala se žalobkyně zaplacení dluhu ve výši 49 920 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným od 11. 12. 2009 do 18. 12. 202, a dále jdoucím z dlužné jistiny ode dne účinnosti postoupení pohledávky, tedy ode dne 19. 12. 2020 až do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyjádřila výslovný souhlas již v podané žalobě, a v případě žalované, která nereagovala na výzvu soudu a poučení ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., se má za to, že souhlas byl dán, rozhodl soud věc, aniž nařizoval jednání. 4. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o půjčce uzavřené dne 30. 5. 2006 půjčku ve výši 30 000 Kč, a to převzetím hotovosti téhož dne okamžikem podpisu smlouvy. Poskytnutou půjčku se žalovaná zavázala věřiteli uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 920 Kč, celkem tedy 49 920 Kč (viz smlouva o půjčce ze dne 30. 5. 2006, smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou půjčky ve výši 30 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 19 920 Kč Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalovaná byla o této skutečnosti právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyrozuměna dopisem ze dne 6. 1. 2021 a následně i žalobkyní, která ji vyzvala k úhradě dluhu samostatně zaslanou předžalobní upomínkou. Žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně poštovního podacího lístku ze dne 1. 2. 2021, předžalobní upomínka ze dne 29. 7. 2021 včetně poštovního podacího lístku ze dne 30. 7. 2021). 5. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Ve smyslu citovaného přechodného ustanovení posuzoval soud žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy účinné před 1. 1. 2014, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), neboť ke uzavření smlouvy o půjčce, z níž žalobou uplatněný nárok vyplývá, došlo za jeho účinnosti. 7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určení podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle ustanovení § 524 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 9. Ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 a 2 obč. zák., ve shora uvedeném znění, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je ohledně jistiny a části příslušenství důvodná. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu platně uzavřely smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnuté prostředky uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve sjednaných splátkách. Protože však poskytnutá půjčka nebyla řádně splácena, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení poskytnutého a dosud nesplaceného plnění včetně příslušenství. Žalovaná však doposud svůj dluh neuhradila. V řízení bylo dále prokázáno, že předmětná pohledávka byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni, která se tím stala aktivně věcně legitimovanou k vymáhání dlužné částky. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaná své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy zcela nesplnila, neboť poskytnutou půjčku spolu s řádně účtovaným příslušenstvím do dnešního dne neuhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 49 920 Kč. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky 49 920 Kč ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nicméně byl omezen výší úroku z prodlení požadovaného žalobkyní, tj. ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Soud tento úrok z prodlení přiznal žalobkyni až od 16. 2. 2021, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaná byla poprvé vyzvána k vrácení dlužné částky výzvou ze dne 6. 1. 2021, v níž byla stanovena lhůta k zaplacení 10 dnů od doručení. Výzva byla žalované odeslána 1. 2. 2021, a s ohledem na ustanovení § 573 obč. zák. má soud za to, že zásilka tedy byla žalované doručena 4. 2. 2021 Lhůta k plnění tak žalované uplynula dnem 15. 2. 2021 a ode dne následujícího je proto žalovaná v prodlení. K tomuto datu činila sazba úroku z prodlení 8,25 % ročně, nicméně žalobkyně požadovala 7,25 % ročně. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 12. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku). 13. Výrok pod bodem III. rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci převážný úspěch (soud zamítl pouze část požadovaného příslušenství pohledávky, nikoliv žalovaný nárok či jeho část). Žalobkyni proto přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 4 175 Kč Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 1 997 Kč a náklady právního zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění), a náhrada hotových výdajů v rozsahu tří režijních paušálů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky), obojí z