4 C 49/2021-52 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 100 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 25.8.2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Na základě podepsané smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit finanční částku v celkové výši 5 693 Kč do 24.9.2016 Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný zažádal online na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru, kde mu byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalovanému automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu a následně smlouvu spolu s ostatní dokumentací zaslal v rámci uživatelského účtu právní předchůdkyni žalobkyně. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, kdy následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 24.9. 2016. Žalovaný neuhradil na uvedenou částku ničeho. Žalovaný se ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 5 693 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru 4 500 Kč a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru ve výši 1 193 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. 5 odst. 5.2 smlouvy i právo na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Následně došlo na základě smlouvy k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný ani poté ničeho neuhradil, ač byl předžalobně upozorněn. Žalobkyně se tak domáhá úhrady poskytnuté částky ve výši 4 500 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 193 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč za vymáhání dlužné částky a dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 667,93 Kč (tj. za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 25.9.2016, do 30. 7. 2018, počítaného z částky 4 500 Kč) a dále běžícího úroku z prodlení z částky od 7. 9. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání na den 8.2.2022 se žalovaná omluvila a žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy. Soud proto jednat v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ze smlouvy o úvěru [číslo] zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným měla být uzavřena uvedená smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 4 500 Kč na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se pak zavázal vrátit částku ve výši 5 693 Kč, a to do 24.9. 2016 Smlouva byla soudu předložena ve formátu PDF, přičemž z vlastností dokumentů nelze zjistit datum vzniku ani jeho případnou změnu. Dokument neobsahuje podpis žalovaného ani v elektronické formě ani vlastnoruční. Podpis právní předchůdkyně žalobkyně je připojen jako vlastnoruční přímo v textu smlouvy. 5. Z částečného výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně má soud za prokázané, že tato odeslal částku 4 500 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 25.8.2016. K platbě není připojen žádný variabilní symbol. 6. Ze zprávy České spořitelny a.s. ze dne 13.7.2021 má soud za prokázané, že bankovní účet č.ú. [bankovní účet] je veden pro osobu odlišnou od žalovaného. 7. Z provedeného dokazování nemá soud za prokázané, že by došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy ani jakého obsahu smlouvě měla být. Zároveň má soud za prokázané, že prostředky, o nichž žalobkyně tvrdila, že byly zaslány žalovanému, byly poskytnuty na účet třetí osoby od žalovaného odlišné. 8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Zároveň osudu vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 10. Podle § 6 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného ke dni uzavření smlouvy (tj. k 25.8.2016) vyžaduje Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. 11. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 12. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 13. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 14. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 15. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 16. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 17. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektro