5 C 83/2019 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se vůči žalované domáhal, aby mu umožnila vstup na stavební parcelu p.č. st. [číslo], pozemkovou parcelu p. [číslo] pozemkovou parcelu p. [číslo] pozemkovou parcelu p. [číslo] všechny [katastrální uzemí], za účelem údržby stavby oplocení, která je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], pozemkové parcely p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] všechny [katastrální uzemí], a to na dobu dvou po sobě jdoucích týdnů, a aby se zdržela stavebních úprav nebo údržby stavby oplocení, která je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], pozemkové parcely p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] všechny [katastrální uzemí]. V žalobních důvodech uvedl, že je vlastníkem stavby oplocení, která je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], pozemkové parcely p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] všechny [katastrální uzemí], jež vytyčuje hranice těchto pozemků na jedné straně a stavební parcely p.č. st. [číslo], pozemkové parcely p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] všechny [katastrální uzemí], jejichž vlastnicí je žalovaná, na druhé straně. Stavba oplocení vyžaduje údržbu, kterou lze provést jen z pozemků ve vlastnictví žalované, avšak žalovaná odepřela žalobci za tímto účelem vstup na pozemky, jejichž je vlastnicí. Mimoto po zahájení řízení v projednávané věci žalobce zjistil, že část potřebné údržby stavby oplocení provedla žalovaná, ačkoli není jeho vlastnicí, a tak zasáhla do žalobcova vlastnického práva. Z tohoto důvodu se žalobce vůči žalované rovněž domáhal, aby se uvedených zásahů zdržela. 2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že dotčená stavba oplocení je předmětem spoluvlastnictví účastníků řízení, protože je postavena na rozhraní pozemků ve vlastnictví žalobce a pozemků ve vlastnictví žalované. Mimoto stavba oplocení je v dobrém stavu a údržbu, pro kterou žalobce žádá umožnění vstupu na pozemky ve vlastnictví žalované, ve skutečnosti nevyžaduje. Její část zhotovená z prken je přístupná bez dalšího z pozemků, jejichž vlastníkem je žalobce, protože je lze odšroubovat z kovové konstrukce, na které jsou umístěna, a provést jejich údržbu na pozemcích ve vlastnictví žalobce, pokud ji žalobce vskutku považuje za potřebnou. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem stavební parcely p.č. st. [číslo], pozemkové parcely p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] všechny [katastrální uzemí]. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalovaná je vlastnicí stavební parcely p.č. st. [číslo], pozemkové parcely p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] všechny [katastrální uzemí]. 5. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že stavbu oplocení zhotovil v roce 2003 žalobce, a to na základech zhotovených jeho právním předchůdcem, že tuto stavbu po roce 2015 neopravoval, s výjimkou drátěného oplocení, a že žalovaná v době po zahájení řízení provedla část omítky podezdívky zděné části stavby oplocení. 6. Z ohledání stavby oplocení soud zjistil, že jeho část je z pozemků ve vlastnictví žalované potažena gumotextilí zčásti napadenou mechem a plísněmi. Mech silně zasahuje i část dřevěného oplocení. Barva na dřevěném oplocení je oprýskaná. Mechem je napadena rovněž část podezdívky zděného oplocení, při pohmatu se drolí omítka a projevuje se na ní vlhkost. 7. Z dopisu žalobce žalované ze dne 30. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou, aby umožnila vstup na stavební parcelu p.č. st. [číslo], pozemkovou parcelu p. [číslo] pozemkovou parcelu p. [číslo] pozemkovou parcelu p. [číslo] pozemkovou parcelu p. [číslo] pozemkovou parcelu p. [číslo] všechny [katastrální uzemí], za účelem údržby stavby oplocení, která je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], pozemkové parcely p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] všechny [katastrální uzemí] u [obec]. Tuto výzvu žalobce žalované doručil, neboť žalovaná jí rovněž navrhla provést k důkazu. 8. Žalobce je tedy vlastníkem stavební parcely p.č. st. [číslo], pozemkové parcely p. [číslo] a pozemkové parcely p. [číslo] všechny [katastrální uzemí], jejichž součástí je stavba oplocení, kterou v roce 2003 zhotovil žalobce a od roku 2015 na ní neprovedl opravy ani údržbu, s výjimkou drátěného oplocení. Stavba oplocení představuje rozhrady mezi pozemky ve vlastnictví žalobce a stavební parcelou p.č. st. [číslo], pozemkovou parcelou p. [číslo] pozemkovou parcelou p. [číslo] pozemkovou parcelou p. [číslo] všechny [katastrální uzemí], jejichž vlastnicí je žalovaná. Část stavby oplocení je z pozemků ve vlastnictví žalované potažena gumotextilií zčásti napadenou mechem a plísněmi. Mech silně zasahuje i část dřevěného oplocení. Barva na dřevěném oplocení je oprýskaná. Mechem je napadena rovněž část podezdívky zděného oplocení, při pohmatu se drolí omítka a projevuje se na ní vlhkost. Žalovaná v době po zahájení řízení provedla část omítky podezdívky zděné části stavby oplocení. Žalobce vyzval žalovanou, aby mu umožnila vstup na pozemky ve vlastnictví žalované za účelem údržby stavby oplocení dopisem ze dne 30. 10. 2019. 9. Ze souboru fotografií, kterými navrhl provést důkaz žalobce, ze souboru fotografií, kterými navrhla provést důkaz žalovaná, ani z ortofotomapy soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 10. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu zprávami elektronické pošty ze dne 24. 4. 2019, ze dne 29. 8. 2019, ze dne 1. 9. 2019, ze dne 8. 9. 2019, ze dne 24. 7. 2020, ze dne 1. 9. 2020 a ze dne 23. 9. 2020, technickými výkresy, projektovou dokumentací, rozhodnutím Městského úřadu Žebrák ze dne 26. 2. 2007, výzvou [stát. instituce] ze dne 17. 6. 2008 a výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci. 11. Podle § 120 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), stavba není součástí pozemku. 12. Podle § 132 odst. 1 obč. zák. vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. 13. Podle § 3054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. 14. Podle § 3055 odst. 1 o.z. stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí 15. Podle § 1024 odst. 1 o.z. má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. 16. Žalobce se stal vlastníkem stavby oplocení její zhotovením v období před 1. 1. 2014 (k nabývání vlastnického práva ke stavbě stavebníkem v období před 1. 1. 2014 např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1174/2001, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy roč. 2003, č. 2, s. 47, na který poukazoval i žalobce). Dne 1. 1. 2014 se tato stavba stala součástí pozemků, jejichž vlastníkem je rovněž žalobce. I kdyby byla postavena též na pozemcích, jejichž vlastnicí je žalovaná, jak skutkově tvrdila žalovaná, zůstala by samostatnou věcí v právním smyslu, jejímž vlastníkem by byl žalobce. 17. Domnívá-li se snad žalovaná, že každá rozhrada je ve spoluvlastnictví vlastníků pozemků, které rozhraničuje, je její úvaha nesprávná. Zákonné ustanovení § 1024 odst. 1 o.z. upravuje pouze vyvratitelnou domněnku spoluvlastnictví. Je-li samozřejmě vlastnické právo k rozhradě zřejmé a nesporné, taková domněnka se neuplatní (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2071/2017, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. č. C 18559). 18. Podle § 1021 o.z. vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou. 19. Stavba oplocení vyžaduje údržbu, jak vyplývá zřejmě z jejího ohledání, jakož i z okolnosti, že ji žalobce neprovedl od roku 2015, jak účastníci řízení shodně skutkově tvrdili. Žalobci jako jejímu vlastníku proto přísluší právo žádat po žalované vstup na pozemky ve vlastnictví žalované, který je nezbytný pro jejich provedení a přitom tohoto účelu nelze dosáhnout jinak, jak vyplývá