6 C 62/2022-77 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou původně Okresnímu soudu Plzeň-sever dne 27. 1. 2022 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 106.795,92 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 7. 2021. Tvrdil, že jako subjekt oprávněný k této činnosti oprávněný poskytl žalovanému na základě této smlouvy, uzavřené za pomoci prostředků komunikace na dálku, a po prověření úvěruschopnosti žalovaného na základě jím poskytnutých údajů a z databází dne 19. 7. 2021 úvěr ve výši 85.000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal tyto prostředky žalobci splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 64,59 % ročně v celkem 48 měsíčních splátkách po 5.143 Kč se splatností vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje srpnem 2021 dle splátkového kalendáře, který je přílohou oznámení o schválení úvěru. Součástí splátek pak byla i pravidelná měsíční úhrada ve výši 166 Kč za sjednané pojištěné schopnosti žalovaného úvěr splácet. Jelikož však žalovaný tomuto svému závazku nedostál, neboť se dostal do prodlení se splácením úvěru a do data jeho zesplatnění uhradil pouze jedinou splátku ve výši 5.143 Kč dne 10. 9. 2021, byl žalobce v souladu se smlouvou oprávněn účtovat žalovanému smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o 30 dnů, tedy 998 Kč za celkem dvě splátky, s jejichž úhradou se žalovaný dostal do prodlení v této délce, a dále smluvně sjednanou náhradu nákladů účelně žalobcem vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení o délce 15 dnů, celkem tedy 600 Kč. Důsledkem prodlení žalovaného (s úhradou splátky splatné dne 14. 9. 2021 o 65 dnů) pak bylo v souladu se smlouvou rovněž zesplatnění celého úvěru k datu 18. 11. 2021, čímž se celá dosud neuhrazená jistina úvěru a neuhrazené úroky přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru v celkové výši 98.189,05 Kč, která je dále úročena zákonným úrokem z prodlení, dále úrokem z původní dlužné jistiny a je k ní rovněž účtována další smluvní pokuta ve výši 0,1 % z této dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou, tedy ode dne 20. 11. 2021 do zaplacení (resp. do dne sepisu žaloby 26. 1. 2022). Dluh žalovaného je tedy tvořen novou jistinou úvěru v částce 98.189,05 Kč (součet původní jistiny ve výši 84.598,14 Kč a úroku přirostlému ke dni zesplatnění ve výši 13.590,91 Kč), dlužnou úhradou za pojištění v částce 332 Kč, smluvními pokutami v částkách 998 Kč a 6.676,92 Kč, náklady vzniklými v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč, jakož i úrokem ve výši 64,59 % ročně z částky 84.598,14 Kč, jdoucím ode dne 20. 11. 2021 do zaplacení, od 91. dne prodlení, tedy od data 14. 12. 2021 do zaplacení je pak žádán úrok pouze ve výši 8,50 % ročně z částky 84.598,14 Kč, nejvýše však do doby, kdy toto příslušenství dosáhne ode dne 20. 11. 2021 částky 286.675 Kč, s tím, že ze součtu jistiny v částce 98.189,05 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, nákladů v částce 600 Kč a pojistného, celkem tedy z částky 100.119 Kč (zaokrouhleno na celé koruny), dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení jdoucí ode dne 20. 11. 2021 (tj. od druhého dne následujícího po zesplatnění) až do zaplacení. Žalovaný uvedenou dlužnou částku nevyrovnal ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a proto se žalobce domáhal jejího zaplacení soudní cestou. 2. Následně pak žalobce k výzvě zdejšího soudu, jemuž byla věc následně postoupena, doplnil svá skutková tvrzení ke způsobu a zdrojům posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s požadavky příslušné právní úpravy s tím, že vycházel z dokladů o příjmech žalovaného, z výpisů z databází NRKI a SOLUS, z hodnocení klienta a z jeho prohlášení, přičemž příjem žalovaného byl doložen ve výši 15.651 Kč, jeho celkové měsíční náklady činily 7.314 Kč (včetně částky 3.860 Kč odpovídající životnímu minimu a rezervy ve výši 1.000 Kč) a volné zdroje ke splácení představovaly částku 7.837 Kč. Ověřil též případnou evidenci žalovaného v insolvenčním rejstříku a případné vymáhání jiných svých pohledávek vůči žalovanému. Poukázal pak na to, že žalovaný sám svým podpisem na smluvní dokumentaci potvrdil pravdivost a úplnost jím uváděných údajů, které si žalobce sám nemohl objektivně ověřit, tudíž jeho zákonnou povinnost nelze vykládat extenzivně; vycházel proto z premisy, že každý jedná v právním styku poctivě. Blíže se pak vyjádřil k jednotlivým položkám výdajů. Z dostupných podkladů žalobce nezjistil existenci jiných závazků žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož se k jednání soudu bez omluvy své neúčasti nedostavil, soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 7. 2021 ve spojení s dodatkem a přílohou č. 1 z téhož dne včetně přihlášky do pojištění – skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, dokumentem s popisem systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku, předsmluvním formulářem a prohlášením klienta – informacemi pro klienta poskytovanými zprostředkovatelem úvěru rovněž ze dne 18. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobce (za pomoci prostředků komunikace na dálku) o poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 85.000 Kč na dobu 48 měsíců s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 64,59 % ročně a celkovou částkou ke splacení ve výši 238.896 Kč. Sjednáno bylo též pojištění schopnosti splácet úvěr, a to pojištění smrti následkem úrazu a invalidity třetího stupně následkem úrazu (pro Seniory), s měsíční úhradou ve výši 166 Kč. V přihlášce do pojištění pak žalovaný prohlásil, že mu nebyl přiznán invalidní důchod pro jakýkoliv stupeň invalidity. Splátky (zahrnující úrok i jistinu a dále úhradu za pojištění) pak byly navrhovány ve výši 5.143 Kč měsíčně (tj. 4.977 Kč bez pojistného) se splatností nejpozději 14. dne každého kalendářního měsíce. Úroky pak byly počítány jako nominální úroková míra a bylo ujednáno, že jsou účtovány i po případném zesplatnění úvěrové jistiny, byť poté přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru a při prodlení delším než 90 dnů bude žalobce uplatňovat toto příslušenství pouze ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nejvýše však na úrocích přirostlých po zesplatnění úvěru souhrnnou částku odpovídající 120 % celkové částky k úhradě. Součástí smluvních ujednání pak byl též závazek žalovaného k úhradě smluvních pokut, a to ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž by se dostal do prodlení o délce 30 dnů, a ve výši 0,1 % z tzv. nové jistiny (tvořené dosud nesplacenou jistinou a úroky přirostlými ke dni zesplatnění úvěru) za každý den prodlení s její úhradou v případě zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky či její části v trvání 65 dnů (nejvýše v částce 200.000 Kč), jakož i žalobcem účelně vynaložených nákladů v částce 200 Kč, vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou každé splátky po dobu 15 dní. Ještě před podpisem návrhu úvěrové smlouvy pak žalobce předal žalovanému předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, v němž prohlásil, že provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, resp. správnosti, pravdivosti a úplnosti údajů jím uvedených. Návrh smlouvy o úvěru pak žalobce akceptoval dne 19. 7. 2021. Schválení úvěru s parametry dle tohoto návrhu pak žalobce žalovanému oznámil dopisem ze dne 20. 7. 2021, jímž žalovanému zároveň zaslal splátkový kalendář k této smlouvě ze dne 20. 7. 2021 (dokládáno oznámením o schválení úvěru ze dne 20. 7. 2021, splátkovým kalendářem a kopií poštovní dodejky s datem převzetí zásilky žalovaným dne 29. 7. 2021). 5. Z listiny označené jako hodnocení klienta s datem 18. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce provedl analýzu bonity žalovaného na základě jím sdělených údajů o jeho příjmech a výdajích a dalších poměrech. Vycházel tak z čistého měsíčního příjmu pobíraného žalovaným z titulu invalidního důchodu ve výši 15.651 Kč s tím, že výdaje žalovaného činí životní minimum ve výši 3.860 Kč, splátky dalšího závazku vůči žalobci ve výši 851 Kč a náklady na bydlení (u rodičů) v částce 2.603 Kč; dále ponechal rezervu ve výši 1.000 Kč a dovodil tak, že volné peněžní zdroje, jimiž žalovaný disponuje, činí 7.837 Kč. Ke svým rodinným poměrům pak žalovaný uvedl, že je ženatý, s manželkou však nežije ve společné domácnosti; stejně tak neuvedl, že by sdílel společnou domácnost s dětmi. Tvrzení žalovaného o zdroji a výši výdělku k hodnocení jeho bonity pak byla dokládána kopií jeho průkazu totožnosti a potvrzeními o výši vypláceného invalidního důchodu III. stupně ze dne 10. 6. 2021 a 9. 7. 2021. Výdaje ani výsledky nahlížení do databází SOLUS či NRKI dokládány nebyly. 6. Dokladem o vyplacení úvěru má soud za doložené, že žalobce pos