6 C 66/2021-39 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2021 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení celkové částky 21.291 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených zápůjček na základě dvou samostatně uzavřených smluv o (zá) půjčce, a to jednak ze dne 20. 6. 2016 [číslo] jednak ze dne 21. 3. 2016 [číslo] uzavřených mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [obec a číslo] - [obec]. Tvrdil, že na základě prvé uvedené smlouvy ze dne 20. 6. 2016, jejíž nedílnou součástí byly příslušné smluvní podmínky vytištěné na další straně smlouvy, výše uvedený právní předchůdce žalobce (resp. jeho právní předchůdce v důsledku pozdější fúze sloučením ze dne 30. 9. 2016) poskytl téhož dne žalované po řádném posouzení její úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů) s odbornou péčí na základě informací vyžádaných si a doložených od žalované k jejím rodinným, majetkovým, pracovním a jiným poměrům (následně ověřeným oproti dokladům vyžádaným od žalované a vyhodnoceným skóringovým modelem věřitele) ještě před uzavřením samotné smlouvy, peněžní prostředky v hotovosti ve výši 9.000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Na jejím základě se pak žalovaná zavázala uhradit věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku 1.260 Kč, představující úrok za zapůjčený peněžitý obnos za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (úroková sazba 23,72 % ročně dle čl. 1 Podmínek), dále odměnu za administrativní činnost ve výši 1.800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.600 Kč. Celkovou částku pak měla uhradit v 58 týdenních splátkách po 270 Kč do data 31. 7. 2017. Jelikož však tomuto svému závazku nedostála, neboť nehradila sjednané splátky řádně a včas (poslední úhradu zaplatila dne 16. 1. 2017 a celkem splatila 2.725 Kč – započteno na úrok a zčásti na poplatky), porušila tím své smluvní závazky. Smlouvou ze dne 15. 1. 2021 pak byla předmětná pohledávka za žalovanou se všemi právy s ní spojenými včetně příslušenství postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. K tomuto datu tedy dluh činil 12.935 Kč a sestával z neuhrazeného zůstatku jistiny ve výši 9.000 Kč a ze zůstatku poplatků za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek v částkách 980,70 Kč a 2.954,30 Kč. K tomu pak žalobce doúčtoval úrok kapitalizovaný sazbou 23,72 % ročně z jistiny za období ode dne 1. 8. 2017 do 15. 1. 2021 částkou 7.495,52 Kč a dále jdoucí v téže sazbě z dlužné jistiny ode dne 16. 1. 2021 až do zaplacení, jakož i zákonný úrok z prodlení, a to jednak kapitalizovaný částkou 2.543,80 Kč z dlužné jistiny ode dne 1. 8. 2017 do 15. 1. 2021, jednak jdoucí opět z dlužné jistiny ode dne 16. 1. 2021 do zaplacení. Pokud se jedná o smlouvu ze dne 21. 3. 2016, jejíž nedílnou součástí byly opět příslušné smluvní podmínky, poskytl tentýž věřitel žalované uvedeného dne (opět po řádném posouzení její úvěruschopnosti, hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 8.000 Kč, jehož převzetí žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se pak zavázala uhradit vedle uvedeného obnosu také úrok za zapůjčený peněžitý obnos za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (úroková sazba 23,72 % ročně dle čl. 1 Podmínek) v částce 1.120 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč spolu s poplatkem za sjednanou doplňkovou službu životního pojištění ve výši 232 Kč. Celkovou částku pak měla uhradit opět v 58 týdenních splátkách po 244 Kč do data 1. 5. 2017 Ani v tomto případě své smluvní povinnosti nesplnila, neboť nehradila sjednané splátky řádně a včas (poslední úhradu zaplatila dne 16. 1. 2017 a celkem splatila 5.796 Kč – započteno na část jistiny, na úrok a na poplatek za administrativní činnost a zčásti na poplatky za hotovostní inkaso splátek a za životní pojištění). I v tomto případě byla pohledávka za žalovanou včetně příslušenství předmětem postoupení ve prospěch žalobce na základě smlouvy ze dne 15. 1. 2021, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. K tomuto datu dlužná částka činila 8.356 Kč a sestávala z neuhrazeného zůstatku jistiny ve výši 6.329,53 Kč a ze zůstatku poplatku za hotovostní inkaso splátek a za životní pojištění v částkách 1.889,49 Kč a 136,98 Kč. K tomu žalobce účtoval úrok kapitalizovaný sazbou 23,72 % ročně z jistiny za období ode dne 2. 5. 2017 do 15. 1. 2021 částkou 5.650,97 Kč a dále jdoucí v téže sazbě z dlužné jistiny ode dne 16. 1. 2021 až do zaplacení, jakož i zákonný úrok z prodlení, a to jednak kapitalizovaný částkou 1.917,80 Kč z dlužné jistiny ode dne 2. 5. 2017 do 15. 1. 2021, jednak jdoucí opět z dlužné jistiny ode dne 16. 1. 2021 do zaplacení. Jelikož žalovaná nereagovala ani na zaslanou předžalobní výzvu a svůj dluh doposud neuhradila, domáhal se žalobce svých nároků soudní cestou. 2. V průběhu řízení pak žalobce k výzvě soudu doplnil, že jeho právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované před uzavřením smluv o zápůjčce na základě informací o dní vyžádaných, které následně ověřil oproti žalovanou předloženým dokladům – výpisu z účtu, nájemní smlouvy a výměry podpory žalované. Takto získané informace pak byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Žalovaná současně ve smlouvě prohlásila, že jí poskytnuté údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. Žalovaná tedy v době sjednání obou zápůjček žila v nájmu a pobírala dávky státní sociální podpory. O pravdivosti těchto tvrzení pak věřitel neměl důvod pochybovat, a dospěl proto k závěru, že úvěruschopnost žalované je dostatečná. K požadovaným úrokům pak doplnil, že právo na jejich úhradu ve sjednané úrokové sazbě z dlužné jistiny až do zaplacení vyplývá z ujednání v článku 1.2 a 9.7 smluvních podmínek, kdy v důsledku prodlení žalované s úhradou více než jedné splátky současně nebyly splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy, a tedy ani pro uplatnění ujednání v článku 1.2 podmínek. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Jelikož se zástupce žalobce ani žalovaná k jednání, které soud ve věci nařídil, nedostavili (za současné omluvy neúčasti zástupce žalobce na jednání), soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 5. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze smlouvy o půjčce ze dne 21. 3. 2016 a smluvních podmínek (ve spojení se zařazením zákazníka do pojistného programu z téhož dne) tak zjistil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo], se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalované v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit tomuto věřiteli za uvedenou zápůjčku poplatek v částce 5.920 Kč, vypočtený jako součet úroku v částce 1.120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek v částce 3.200 Kč. Dále se pak zavázala hradit též částku 232 Kč za zařazení do pojišťovacího programu životního pojištění. Celkovou dlužnou částku 14.152 Kč pak byla povinna uhradit ve sjednaných 58 splátkách po 244 Kč týdně počínaje nejpozději do sedmi kalendářních dnů od uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdne. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí celé zapůjčené částky v hotovosti při uzavření smlouvy. Smluvní podmínky pak v článku 1.2 stanovily pro uvedený případ splacení zápůjčky v 58 splátkách výši úrokové sazby na 23,72 % ročně, a to jako pevnou pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy s tím, že pro případ prodloužení doby trvání smlouvy ve smyslu článku 9.3 (pozn. – správně 9.7) nebude jistina v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy úročena. Smlouva je tedy ve smyslu článku 9.7 těchto podmínek uzavřena na dobu určitou ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky dlužné částky, přičemž pro případ prodlení žalované s úhradou některé splátky v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky (tj. v okamžiku ukončení platnosti smlouvy) nebo v případě nezaplacení poslední splátky dluhu řádně a včas si strany sjednaly prodloužení účinnosti smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. 6. Z karty zákazníka ze dne 21. 3. 2016 pak bylo zjištěno, že pro účely sjednání zápůjčky právní předchůdce žalobce vycházel z následujících údajů, dle nichž žalovaná byla svobodná, bydlela v nájmu ve společné domácnosti s partnerem (od září 2015) a měla vyživovací povinnost ke dvěma nezaopatřeným dětem. Uvedla, že je od května 2014 v domácnosti, toho času na mateřské dovolené a je odkázána na příjmy v podobě dávek státní sociální podpory na bydlení a na živobytí ve výši 3.800 Kč 12.804 Kč, k nimž pobírala též přídavky na děti v částce 1.000 Kč, celkem 17.604 Kč. Její celkové výdaje pak činily 14.899 Kč a sestávaly z výdajů na bydlení