6 C 70/2022-34 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 3. 2022 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 2.500 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené zápůjčky na základě smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 21. 11. 2014 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobce – [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země]. Tvrdil, že uvedená smlouva, jejíž nedílnou součástí jsou příslušné obchodní podmínky ke spotřebitelským úvěrům, byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku okamžikem poskytnutí zápůjčky na základě žádosti žalované v den jejího schválení věřitelem, a to prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách [právnická osoba], resp. formou textové zprávy, s tím, že odesláním žádosti o půjčku, v níž žalovaná uvedla své identifikační údaje (rodné číslo, číslo dokladu totožnosti a číslo účtu), žalovaný potvrdil svůj souhlas s obchodními podmínkami, s nimiž se seznámila. Žalovaná se pak zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za její zpracování a poskytnutí do data 7. 1. 2015 dle vystavené faktury. Jelikož se však dostala do prodlení s úhradou zápůjčky ve sjednané lhůtě splatnosti, a nereagovala ani na výzvy k zaplacení dlužné částky, domáhal se žalobce, jenž se na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 stal věřitelem předmětné pohledávky za žalovanou, zaplacení neuhrazené jistiny zápůjčky (poplatek požadován není) spolu se zákonným úrokem z prodlení, účtovaným ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky až do jejího zaplacení, soudní cestou. Ohledně ověření úvěruschopnosti žalované pak žalobce nedisponuje žádnými informacemi ani důkazy, a pro případ, že by soud z uvedeného důvodu posoudil smlouvu jako neplatnou, navrhoval, aby mu byl uplatněný nárok přiznán z titulu bezdůvodného obohacení, neboť se domáhá pouze úhrady neuhrazené jistiny a zákonného úroku z prodlení. V průběhu řízení pak žalobce k výzvě soudu upřesnil a opravil svá dosavadní tvrzení v tom smyslu, že předmětný obnos byl žalované poskytnut v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na prohlášení ze dne 21. 11. 2014 oproti ověření její totožnosti z občanského průkazu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Jelikož se účastníci ani zástupkyně žalobce (která svou neúčast omluvila) k jednání soudu nedostavili, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, a to prohlášením [číslo] ze dne 21. 11. 2014, opatřením podpisy smluvních stran (jakož i dalším prohlášením se shodným číselným označením a datem, avšak s pozdějším časovým údajem vyhotovení a bez podpisů klienta i zprostředkovatele úvěru), dále údaji k poskytnutí zápůjčky (internetový formulář Loan application info), fakturou [číslo] ze dne 21. 11. 2014 na částku 2.500 Kč, splatnou dne 7. 1. 2015, [příjmení] [příjmení] standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice (zahrnuje též standardní evropskou informaci o spotřebitelském úvěru), smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 ve spojení s relevantní částí seznamu postoupených pohledávek se specifikací pohledávky za žalovanou, výpisem žalobce z obchodního rejstříku, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 včetně poštovního podacího archu, jakož i výzvou k úhradě dluhu ze dne 11. 3. 2020 včetně poštovního podacího archu. Dále si pak soud vyžádal k návrhu žalobce uvedenému v žalobě zprávu od příslušného peněžního ústavu ohledně osoby majitele účtu, na který měly být úvěrové prostředky vyplaceny, přičemž ze sdělení [právnická osoba], ze dne 2. 9. 2022 neučinil žádné pro věc podstatné skutkové zjištění s ohledem na hotovostní čerpání úvěru. 5. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl žalované dne 21. 11. 2014 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 2.500 Kč jakožto úvěr, které měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem za úvěr (není předmětem žaloby) dne 5. 1. 2015, resp. dle evidence věřitele až dne 7. 1. 2015. V rámci žádosti o půjčku žalovaná sdělila věřiteli své kontaktní údaje a číslo účtu. Podklady o provedeném prověření schopnosti žalované úvěr splatit nebyly doloženy a tyto skutečnosti nelze ověřit ani z listin soudu předložených. Fakturou [číslo] ze dne 21. 11. 2014 věřitel vyúčtoval žalované k úhradě celkovou částku 3.700 Kč (zapůjčená jistina s poplatkem) se splatností dne 7. 1. 2015. Žalovaná však dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti a ani později neuhradila. Smlouvou ze dne 21. 12. 2017 pak původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovanou žalobci, jehož existence je dokládána výpisem z příslušného obchodního rejstříku, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalobce pak následně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 11. 3. 2020 (odeslána dne 17. 3. 2020). 6. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 tohoto zákona nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 9. Podle ustanovení § 1 věta druhá a § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Věřitel je povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 věta prvá tohoto zákona plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, p