6 C 76/2021-22 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2021 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 3.689,40 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO]. Tvrdil, že na základě registrace žalovaného (uvedením osobních a kontaktních údajů) na webové stránce právního předchůdce žalobce [webová adresa], zřízení uživatelského účtu a odsouhlasení návrhu úvěrové smlouvy ze strany žalovaného původní věřitel prověřil schopnost žalovaného splácet úvěr lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI a schválil jeho žádost o poskytnutí úvěru. Na podkladě těchto úkonů pak žalovanému následně poskytl dne 11. 6. 2018 úvěr ve výši 3.000 Kč převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Úvěr pak měl být splacen dne 10. 9. 2018. Jelikož však tomuto svému závazku nedostál, neboť poskytnutý úvěr věřiteli nesplatil ani na základě zasílaných upomínek, žalobce, jemuž byla následně předmětná pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou ze dne 1. 1. 2021, se tak vůči žalovanému domáhal zaplacení celkové částky 3.689,40 Kč, sestávající z nesplacené úvěrové jistiny v částce 3.000 Kč a z poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 689,40 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ode dne následujícího po splatnosti, tedy od data 11. 9. 2018, až do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož se strany k jednání soudu nedostavily, přičemž zástupce žalobce svou neúčast omluvil, soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl tuto věc v jejich nepřítomnosti. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru bez uvedení data jejího uzavření a neopatřenou podpisem žalovaného jakožto klienta ve spojení s dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru opět bez data a podpisu úvěrovaného, formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, dokladem o poskytnutí částky 3.000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] dne 11. 6. 2018 pod variabilním symbolem [číslo], dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 včetně relevantní části seznamu postoupených pohledávek a dalších příloh, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 5. 2021 a výzvou k úhradě před podáním žaloby z téhož dne ve spojení s poštovním podacím lístkem. 5. Návrh žalobce na doplnění dokazování na peněžní ústav žalovaného ohledně zaslání částky 3.000 Kč na účet žalovaného a zjištění majitele tohoto účtu pak soud pro nadbytečnost zamítl, neboť poskytnutí těchto prostředků měl za dostatečně prokázané shora uvedenými listinami. 6. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], zaslal žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] dne 11. 6. 2018 jednorázovou úhradou částku 3.000 Kč, a to na podkladě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která však neobsahuje podpis žalovaného jako dlužníka, jakož ani údaje o tom, že by k ní žalovaný připojil svůj podpis v elektronické formě. Ve smluvní dokumentaci předložené soudu nadto nejsou uvedeny údaje o zjišťovaných poměrech žalovaného, ani jejich hodnocení ve vztahu k jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet, přičemž (nepodepsaná) úvěrová smlouva obsahuje pouze prohlášení klienta (tedy žalovaného) o úplnosti, pravdivosti a přesnosti údajů nezbytných pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr; smlouva rovněž nezachycuje ani žádný údaj o tom, že tak původní věřitel skutečně učinil (tedy že si vyžádal relevantní údaje o poměrech žalovaného a tyto náležitě a s odbornou péčí zhodnotil) a že se žalovaný s obsahem listiny seznámil. Dále byl soudu předložen opět nedatovaný a žalovaným v žádné formě nepodepsaný dodatek k této úvěrové smlouvě, podle něhož mělo mezi stranami dojít k ujednání o odložení termínu splatnosti úvěru o 30 dní za poplatek ve výši 389,40 Kč. Všeobecné obchodní podmínky k uzavření úvěrové smlouvy pouze uvádějí, že zapůjčitel (úvěrující), pakliže odeslanou žádost o úvěr přijme, je tím akceptována klientem navržená smlouvy a touto akceptací je i uzavřena, o čemž klienta neprodleně informuje prostřednictvím klientské zóny. Podpis žádosti o úvěr se uskutečňuje prostřednictvím sms kódu zaslaného klientovi, který jej vloží do příslušného pole na webových stránkách úvěrujícího a potvrdí tlačítkem„ Požádat“. Důkazy o uskutečnění těchto úkonů soudu předloženy nebyly. Smlouvou ze dne 1. 1. 2021 pak byla předmětná pohledávka postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn a současně zástupcem žalobce vyzván k úhradě dlužné částky, kterou doposud neuhradil, ve lhůtě tří dnů. Výzva k úhradě ze dne 16. 5. 2021 byla podána k poštovní přepravě ještě téhož dne. 7. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Ve smyslu ustanovení § 1824 odst. 1 občanského zákoníku sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1. 9. Ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 tohoto zákona nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 11. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) tohoto zákona se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře. 12. Dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící o