9 C 112/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení pohledávky ve výši 40 656 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná s žalobkyní uzavřela kupní smlouvu na dodávku a prodej pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací č. odběru [bankovní účet] (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalované dodávat pitnou vodu (tzv. vodné), a zároveň odvádět odpadní vody (tzv. stočné), a žalovaná se zavázala za tato plnění platit žalobkyni kupní cenu, a to čtvrtletně se splatností do 14 dnů od vystavení platebního dokladu. Pro případ prodlení si strany ujednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně žalované vystavila dne 11. 3. 2020 fakturu č. FVS [číslo] splatnou dne 25. 3. 2020 na částku 43 656 Kč, kterou žalovaná dne 24. 3. 2020 částečně uhradila, a to částkou ve výši 3 000 Kč. Žalovaná, ani přes upomínku, dále již ničeho neuhradila. Žalobkyně požaduje úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení od 26. 3. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila a dala tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Účastníci uzavřeli Kupní smlouvu v odběrném místě č. [bankovní účet] na adrese [adresa žalobkyně] (viz Kupní smlouva). Žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou č. FVS [číslo] ze dne 11. 3. 2020 za vodné v uvedeném odběrném místě za fakturační období od 1. 1. 2020 do 9. 3. 2020 částku 43 656 Kč za 760 m3 vodného, splatnou dne 25. 3. 2020 (viz Daňový doklad - faktura č. FVS [číslo] ze dne 11. 3. 2020). Žalovaná na shora uvedenou fakturu uhradila dne 24. 3. 2020 pouze částku ve výši 3 000 Kč (viz Saldo ke dni 31. 3. 2021), avšak posléze, i přes zaslanou upomínku, dále již ničeho neuhradila (viz 2. upomínka ze dne 3. 7. 2020 včetně podacího lístku ze dne 3. 7. 2020). Smluvní strany si dohodly, že pro případ prodlení s plněním peněžitého závazku je žalovaná žalobkyni povinna uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení (viz čl. V. Kupní smlouvy). 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. V souzené věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 2 odst. 6, § 8 odst. 6, § 8 odst. 13 a § 8 odst. 14 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Podle ustanovení § 2 odst. 6 část věty před středníkem citovaného zákona je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak. Dle § 8 odst. 6 citovaného zákona vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Dle § 8 odst. 13 citovaného zákona vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. Dle § 8 odst. 14 citovaného zákona má vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. 8. Kupní smlouvu soud posoudil jako kupní smlouvu uzavřenou podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 9. Podle § 588 občanského zákoníku z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. 10. S ohledem na skutečnost, že k prodlení s úhradou vyfakturované ceny došlo dne 26. 3. 2020, je třeba na daný vztah nutno aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 11. Podle § 1968 věta prvá občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 12. Podle § 2053 odst. 2 občanského zákoníku, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 13. V řízení měl soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně pro žalovanou dodávala pitnou vodu na odběrném místě žalované. Za toto plnění vystavila žalované fakturu č. FVS [číslo] ze dne 11. 3. 2020 znějící na částku 43 656 Kč a splatnou dne 25. 3. 2020. Žalovaná žalobkyni uhradila pouze částku ve výši 3 000 Kč, avšak ve zbytku již ničeho neuhradila, a to ani přes upomínku žalobkyně, aniž by jakkoli dala najevo, že se zbytkem dlužné částky nesouhlasí. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku ve výši 40 656 Kč, kterou jí soud uložil zaplatit. V důsledku porušení povinnosti žalované uhradit řádně a včas předmětnou fakturu, má žalobkyně právo i na zaplacení smluvního úroku z prodlení. Lhůtu splatnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 13 068,20 Kč Částku 13 068,20 Kč představuje soudní poplatek ve výši 2 033 Kč a odměna za zastupování advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) za 3 úkony právní služby po 2 740 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t.; dále z odměny a náhrad zástupce žalobkyně 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1 915,20 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokátky podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).