9 C 33/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky 5 014 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 7. 10. 2019 Účastnickou smlouvu T-Mobile TV, [číslo] pro TV číslo [číslo] a dne 7. 10. 2019 Účastnickou smlouvu [příjmení] [jméno], [číslo] pro DSL číslo [anonymizováno] (dále jen„ Účastnické smlouvy“). Nedílnou součástí smluv byly [ulice] podmínky žalobkyně o pronájmu koncových zařízení, a rovněž ceník pronájmu koncových zařízení pro tarifní zákazníky T-Mobile. Žalovaná se zavázala žalobkyni za pronájem koncových zařízení platit sjednané nájemné dle ceníku pronájmu koncových zařízení. Žalovaná svou povinnost porušila, když žalobkyni neuhradila cenu za pronájem zařízení, a to konkrétně vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 6. 2020 na částku 896 Kč, ze kterého žalobkyně nárokuje částku 11,57 Kč bez DPH (14 Kč s DPH). Vzhledem k tomu, že žalovaná dlouhodobě neplnila své závazky vůči žalobkyni vyplývající z Účastnických smluv, žalobkyně žalované smlouvy vypověděla. Po ukončení smluv žalovaná koncová zařízení řádně a včas nevrátila, a proto je žalovaná povinna žalobkyni uhradit smluvní pokutu – viz vyúčtování [číslo] splatné dne 24. 11. 2020 za pronájem zařízení IMEI [anonymizováno] ve výši 1 000 Kč a za pronájem zařízení IMEI [anonymizováno] ve výši 4 000 Kč. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni celkovou částku 5 014 Kč. Tuto částku žalovaná neuhradila ani na základě zaslané upomínky, a proto se žalobkyně domáhala svého nároku spolu s úrokem z prodlení, účtovaným ve výši 8,25 % ročně a jdoucím ode dne následujícího po dni splatnosti pozdějšího dlužného vyúčtování, tedy ode dne 25. 11. 2020, až do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z účastnické smlouvy [číslo] ze dne 7. 10. 2019, z účastnické smlouvy [číslo] ze dne 7. 10. 2019, vyúčtování [číslo] ze dne 20. 5. 2020, splatné dne 3. 6. 2020, vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne 10. 11. 2020, splatné dne 24. 11. 2020, z výpovědi účastnické smlouvy ze dne 3. 8. 2020, ceníku pronájmu koncových zařízení pro tarifní zákazníky T-Mobile, obchodních podmínek pronájmu koncových zařízení, jakož i z předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 16. 9. 2021 včetně potvrzení o podání z téhož dne. 5. Na základě shora uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož účastníci uzavřeli dne 7. 10. 2019 účastnickou smlouvu [číslo] účastnickou smlouvu [číslo] na základě kterých žalobkyně pronajala žalované zařízení Základ – Pevný internet a Základ – T-Mobile TV s tím, že žalovaná se zavázala hradit řádně a včas vyúčtování. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlouhodobě neplnila své závazky, žalobkyně Účastnické smlouvy dne 3. 8. 2020 vypověděla. V souladu se smlouvami pak žalované vyúčtovala vyúčtováním [číslo] ze dne 20. 5. 2020 částku 11,57 Kč bez DPH, splatnou dne 3. 6. 2020 a rovněž žalované vyúčtovala smluvní pokuty vyúčtováním [číslo] ze dne 10. 11. 2020 ve výši 5 000 Kč se splatností dne 24. 11. 2020, neboť žalovaná jí po ukončení smluvního vztahu nevrátila koncová zařízení. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě výzvy k úhradě, která jí byla odeslána dne 16. 9. 2021. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pozdějšího vyúčtování až do zaplacení. 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2225 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání. 9. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná v celém rozsahu a že je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat tento nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že na základě platně sjednaného závazkového vztahu, zde Účastnických smluv o pronájmu zařízení žalobkyně pronajala žalované v souladu s obchodními podmínkami pronájmu koncových zařízení, které si žalovaná objednala a zavázala se uhradit žalobkyni jejich cenu. S ohledem na prodlení žalované s úhradou za poskytnutá zařízení, žalobkyně využila svého práva a vypověděla v souladu s obchodními podmínkami Účastnické smlouvy žalované. Žalovaná tak byla povinna zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 5 014 Kč za poskytnutá koncová zařízení a smluvní pokutu. Vzhledem k tomu, že žalovaná celkovou dlužnou částku dosud nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požaduje v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování ze dne 24. 11. 2020, tedy od 25. 11. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 12. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1 489 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 400 Kč, a to vzhledem ke splnění stanovených podmínek dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v citovaném znění, za 3 úkony právní služby po 100 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 189 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.