10 C 406/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 8.8.2022 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení částky 14 226,28 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky nabyla od společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) pohledávku za žalovaným, a že toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 11.1.2022 (správně 17.1.2022) prostřednictvím elektronických prostředků na webové stránce [webová adresa] smlouvu o úvěru č. [číslo] [číslo], na základě které bylo mezi stranami dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 800 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 16.10.2020. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty dne 17.9.2020 na účet č. [bankovní účet]. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru. Žalobkyně uvedla, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy dotazem z dostupných databází z ISIR, CEE, CRKI a EUCB, poté mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Výše úvěru byla stanovena na částku 6 800 Kč, poplatek za jeho poskytnutí činil 7 426,28 Kč s tím, že splatnost obou částek byla dne 16.10.2020. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná jistina převedena. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě. 4. Z dokumentu nazvaného„ Smlouva o úvěru číslo [číslo] [číslo]“ ze dne 15.9.2020 a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že tento dokument obsahuje identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, podle něhož si smluvní strany mezi sebou měly sjednat bezúčelový úvěr ve výši 6 800 Kč, který bude žalovanému poskytnut bezhotovostně dne 17.9.2020 na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Splatnost úvěru spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 2 836,28 Kč, resp. 7 426,28 Kč byla stanovena na 16.10.2020 Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, místo podpisu je uveden elektronický kód zaslaný pomocí SMS: [číslo], z něhož však není možné zjistit, kdo jej na smlouvu připojil. 5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 26.1.2022 a odpovědi [právnická osoba] na výzvu k součinnosti ze dne 28.11.2022 vyplývá, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet] a že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 3.9.2020 na tento účet pod variabilním symbolem [číslo] (rodné číslo žalovaného) částku 6 800 Kč. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.1.2022, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2022 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku z úvěru za žalovaným žalobkyni, o čemž žalovaného písemně informovala a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě dluhu do tří dnů. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 20.1.2022 včetně podacího lístku z tohoto data bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že původní věřitel a žalovaný měli uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru. Žalobkyně soudu předložila smlouvu, která měla být uzavřena dne 15.9.2020 s tím, že žalovanému měly být poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 800 Kč dne 17.9.2020 Smlouva neobsahovala podpis žalovaného, pouze elektronický kód zaslaný pomocí SMS. V řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření konkrétní smlouvy o úvěru č. [číslo] [číslo]. Soud má nicméně za prokázané, že původní věřitel poukázal dne 3.9.2020 na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 6 800 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.1.2022 postoupena na žalobkyni, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20.1.2022 spolu s výzvou k zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení. 9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož platí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 11. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 12. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 17. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 18. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 19. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání;