12 C 302/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Berouně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 7. 12. 2020 a ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 30. 8. 2020, na jejichž základech byly žalovanému poskytnuty úvěry ve výši 55 000 Kč a ve výši 30 000 Kč, které měl žalovaný splácet v hotovosti v měsíčních splátkách. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil závazky ze Smluv. Žalovaný ani po výzvě k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dluh vůči žalobkyni nevyrovnal. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 4. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [anonymizováno] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 30. 8. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl žalovaný splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 2 670 Kč, poslední ve zbytku ve výši 2 653 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena na den 30. 8. 2022. Žalovaný načerpal částku dne 30. 8. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dále dne 7. 12. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč, který měl žalovaný splácet ve 21 pravidelných měsíčních splátkách po 5 201 Kč, poslední ve zbytku ve výši 5 189 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena na den 7. 9. 2022. Žalovaný načerpal částku dne 7. 12. 2020. Žalovaný i přes upomínky dluh řádně a včas nesplácel (prokazuje: Zákaznická karta – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 30. 8. 2020, Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 30. 8. 2020, tabulka umoření ze dne 19. 12. 2022, Zákaznická karta – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 7. 12. 2020, Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 7. 12. 2020, tabulka umoření ze dne 19. 12. 2022, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, seznam postoupených pohledávek 2x, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, kopie podacího lístku ze dne 13. 1. 2023, Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 6. 2023, kopie podacího lístku ze dne 2. 6. 2023). 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny shora specifikované Smlouvy o spotřebitelských úvěrech dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěry ve shora uvedených výších, který se žalovaný zavázal vrátit v týdenních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, požadovala žalobkyně splacení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a §1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 31 173,20 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 5 618 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 20 220 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 6 740 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 4 435,20 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).