13 C 223/2022 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný s žalobkyní, společností [právnická osoba], uzavřel dne 26.9.2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč a žalovaný se ho zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, uhradil pouze částku celkem 6 469,13 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 10.6.2022 a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Pohledávka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 59 990,65 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalovaný ze shora uvedeného závazku nezaplatil žalobkyni ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: žalovaný s žalobkyní, společností [právnická osoba], uzavřel dne 26.9.2021 úvěrovou smlouvy [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč a žalovaný se ho zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, uhradil pouze částku celkem 6 469,13 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 10.6.2022 a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Pohledávka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 59 990,65 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalovaný ze shora uvedeného závazku nezaplatil žalobkyni ničeho, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 11.7.2022. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný čerpal. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal úvěr zaplatit v měsíčních splátkách. Smlouva však nebyla ze strany žalovaného dodržena, neboť úvěr řádně nesplatil. V důsledku jednání žalovaného došlo k jeho prodlení a žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný ničeho nezaplatil. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobě tedy plně vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství spočívající v úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 546,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 462 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 546,65 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 444,40 Kč.