13 C 39/2023 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 19.5.2014, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], žalovanému úvěr ve výši 85 000 Kč a žalovaný se zavázal předmětný úvěr zaplatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 2 120,46 Kč a to počínaje dnem 15.06.2014. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 22,10 % p.a. Žalovaný dle žalobkyně podmínky smlouvy nedodržel, neboť se dostal do prodlení s plněním svých závazků, proto banka využila svého práva a od smlouvy o úvěru dopisem ze dne 21.03.2016 odstoupila, čímž se stal celý dluh splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh žalovaného celkem 76 214,37 Kč, tato částka představuje jistinu. Žalovaný po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli mezi sebou dne 19.5.2014 Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 85 000 Kč a žalovaný se zavázal předmětný úvěr zaplatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 2 120,46 Kč a to počínaje dnem 15.06.2014. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 22,10 % ročně. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 76 214,37 Kč. Žalovaný po postoupení pohledávky neuhradil ničeho ani na výzvu právního zástupce žalobkyně. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§132 o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Žalovaný čerpal úvěr, který řádně a včas nesplatil a dostal se do prodlení. Soud proto žalobě plně vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 073,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 811 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 76 214,37 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 822,40 Kč.