18 C 40/2023-32 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 81 613,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce. Tvrdila, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované řádně a včas hradit sjednané splátky, a to zejména na základě informací vyžádaných od žalované ohledně jejích příjmů a osobních a majetkových poměrech. Smlouva o zápůjčce [číslo] byla uzavřena dne 29.8.2019. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 53 739 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 4 490 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29.8.2021. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když na dluh uhradila pouze 23 700 Kč. Dlužná neuhrazená jistina tak činí 46 063,53 Kč a dlužný poplatek 35 549,97 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností ke dní 28.1.2022 k postoupení obou pohledávek za žalovanou ze shora uvedené Smlouvy o zápůjčce na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek z obou Smluv o zápůjčce, ta však na dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně proto požadovala též smluvní úrok z poskytnutých a neuhrazených prostředků (jistiny) ve výši 29 % ročně, a to ode dne splatnosti zápůjčky. Rovněž požadovala zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny běžící ode dne následujícího po splatnosti první dlužné splátky zápůjčky. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že si je vědoma, že od [právnická osoba] převzala zápůjčku, a že ji zcela nesplatila. Dále uvedla, že před poskytnutím zápůjčky komunikovala se zprostředkovatelkou, která chtěla doložit její příjmy. Pokud šlo o výdaje, zástupkyně po nic nic vidět nechtěla, ani se o nutné výdaje domácnosti nezajímala. Nezajímala se ani o to, jak staré má žalovaná děti, jaké náklady se pojí s jejich výchovou a výživou. Rovněž uvedla, že upozorňovala zástupkyni, že příjem jejího manžela není jistý, neboť je závislý na tom, zda jejich společnost vydělá či nikoliv, a že v době převzetí zápůjčky měla společnost ekonomické problémy. 3. Právní zástupkyně žalobkyně se z nařízeného ústního jednání soudu omluvila, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. 5. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), Smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 29.8.2019, na základě které byla žalované poskytnuta částka 55 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem i svým prohlášením na jednání soudu. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 52 739 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 107 739 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 4 490 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. (Smlouva o zápůjčce ze dne 29.8.2019 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni do dne splatnosti zápůjčky, tj. do 29.8.2021, 23 700 Kč, přičemž poslední splátku uhradila dne 23.8.2020. 6. Ze Zákaznické karty zpracované pro žalovanou a jí podepsanou dne 28.6.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Žalovaná uvedla, že žádá o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, že je zaměstnána jako sekretářka společnosti se sídlem v [obec], na dobu určitou do 30.4.2020 s příjmem 21 400 Kč, a že má jediný zdroj příjmů. Ostatní příjmy domácnosti mají být ve výši 25 000 Kč, zdroj příjmů v kartě uveden není. Dále uvedla, že je vdaná, počet jí vyživovaných osob byl 3 a žije s rodiči. Pokud jde o výdaje, uvedla, že její měsíční výdaje činí asi 8 000 Kč, zda jde o její osobní výdaje, či výdaje rodiny z karty nevyplývá. Z karty rovněž vyplývá, že žalovaná má mobilní telefon, přístup na internet, a že žije v jiné obci než je její pracoviště. Žalovaná měla předložit na dotvrzení jí uváděných údajů pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky za období měsíce června a července 2019, což však neodpovídá datu podpisu karty klienta, neboť ke dni 28.6.2019 objektivně mzda za měsíc červen a červenec nebyla splatná, resp., na ní ani nevznikl nárok. 7. Ke kartě klienta žalovaná uvedla, že má za to, že byla vyplněna zprostředkovatelkou dodatečně, tj. po poskytnutí úvěru. Zároveň uvedla, že informace o příjmu si zprostředkovatelka vyžádala ještě před poskytnutím úvěru, avšak že výdaje žalované a její rodiny zprostředkovatelku nezajímaly. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že v době přijetí úvěru byla vdaná, žila s manželem a dvěma dětmi u rodičů, přičemž se podíleli na nákladech spojených s bydlením (energiích, vodném, údržbě). Uvedla, že její manžel podnikal, příjem si vyplácel až ze zisku po zdanění. Uvedla, že zprostředkovatelku upozorňovala, že výše příjmu manžela je závislá na úspěchu podnikání, a že v době převzetí úvěru nebylo podnikání v dobré kondici. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 a její přílohy (zejména str. 33 přílohy) má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni 28.1.2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 30.1.2022, když jeho odeslání má soud za prokázané z podací lístku ze dne 24.2.2022. 9. Z výzvy k plnění ze dne 6.6.2022 a podacího lístku ze dne 7.6.2022 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splněné své povinnosti. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vzt