10 C 154/2024-24 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 12. 1. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši celkem 45 800 Kč s příslušenstvím, sestávající z částky 9 000 Kč z titulu první nesplacené zápůjčky a z částky 36 800 Kč jako druhé zápůjčky. Žalobce uvedl, že v letech 2015 – 2022 uzavřel se žalovaným několik ústních smluv o zápůjčce, na jejichž základě zapůjčil žalovanému částku ve výši celkem 152 300 Kč, která sestává z částky 120 000 Kč jako první zápůjčky z let 2015 – 2016, (kdy žalovanému poskytl 112 500 Kč a 7 500 Kč) a z částky 32 300 Kč jako druhé zápůjčky, (která sestává z částky 22 000 Kč poskytnuté v období od 1. 12. 2022 do 13. 12. 2022 a z částky 10 300 Kč poskytnuté v období od 23. 8. 2022 do 31. 11. 2022). Žalovaný zápůjčky žalobci nesplácel, a proto účastníci uzavřeli nejprve dne 21. 4. 2021 první dohodu o úhradě dluhu, kterou žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše z titulu první zápůjčky a současně se zavázal ji žalobci zaplatit do 31. 12. 2024, a to v minimálních měsíčních splátkách po 1 000 Kč vždy nejpozději k 21. dni daného měsíce, počínaje dubnem 2021. Žalovaný však na tento dluh zaplatil v letech 2021 až 2023 pouze 35 000 Kč. Protože zbývající část dluhu neuhradil, požadoval žalobce zaplacení jistiny za splátky za duben až prosinec 2023 ve výši 9 000 Kč. Pokud jde o druhou zápůjčku, účastníci uzavřeli dne 16. 2. 2023 druhou Dohodu o úhradě dluhu, jejíž součástí bylo i uznání dluhu co do důvodu a výše. V této dohodě se žalovaný zavázal uhradit žalobci druhou zápůjčku nejpozději do 24. 12. 2023, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 100 Kč vždy nejpozději k 21. dni daného měsíce, počínaje únorem 2023. Pro případ, že by nebyla celá druhá zápůjčka uhrazena do 31. 8. 2023, bylo mezi účastníky sjednáno navýšení zbývající dlužné částky o 15 %. Na tuto zápůjčku žalovaný zaplatil žalobci pouze 300 Kč, a proto se dluh navýšil na částku 36 800 Kč. Účastníci si v obou Dohodách sjednali i povinnost žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,1% z celkové neuhrazené částky dluhu za každý kalendářní den prodlení. Žalovaný ničeho žalobci nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Přestože žaloba a předvolání k jednání ve věci bylo žalovanému doručeno do jeho vlastních rukou dne 23. 5. 2023, k ústnímu jednání nařízenému na den 26. 6. 2024 se nedostavil, přestože byl podle ust. § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán. Soud proto jednal podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného.4. Soud z uznání dluhu a dohody o úhradě dluhu ze dne 21. 4. 2021 zjistil, že žalovaný uznal svůj závazek vůči žalobci, který vznikl z titulu půjčky finančních prostředků žalobce žalovanému v období od 1. 1. 2015 do 31. 8. 2016 v celkové výši 112 500 Kč, a z částky 7 500 Kč jako částečných nákladů žalobce na advokátní služby, které musel vynaložil v souvislosti s trestním oznámením na žalobce kvůli podezření na úvěrový podvod. Žalovaný se podle článku II. dohody zavázal uhradit žalobci dlužnou částku v celkové výši 120 000 Kč nejpozději do 31. 12. 2024, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1 000 Kč vždy nejpozději k 21. dni daného měsíce, počínaje dubnem 2021. Žalobce souhlasil s tím, že žalovaný může uhradit dlužnou částku v dřívějším termínu formou mimořádné splátky. Podle článku III. dohody se žalovaný zavázal zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,1% z celkové neuhrazené částky dluhu za každý kalendářní den prodlení.5. Z uznání dluhu a dohody o úhradě dluhu ze dne 16. 2. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný uznal co do důvodu a výše svůj závazek vůči žalobci v celkové výši 32 300 Kč, který sestával z půjčky finančních prostředků žalobce žalovanému v období od 1. 12. 2022 do 13. 12. 2022 ve výši 22 000 Kč a v období od 23. 8. 2022 do 31. 11. 2022 ve výši 10 300 Kč na běžné výdaje žalovaného přes aplikaci Revolut. Žalovaný měl podle článku II. dohody uhradit žalobci dlužnou částku v celkové výši 32 300 Kč nejpozději do 24. 12. 2023. Žalovanému bylo umožněno vrátit žalobci finanční prostředky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 100 Kč vždy nejpozději k 21. dni daného měsíce, počínaje únorem 2023. V případě, že by dluh neuhradil do 31. 8. 2023, zavázal se zaplatit žalobci i navýšení zbývající dlužné částky o 15 %. I v tomto případě žalobce souhlasil s úhradou dluhu mimořádnou splátkou v dřívějším termínu. Podle článku III. dohody se žalovaný zavázal zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,1% z celkové neuhrazené částky dluhu za každý kalendářní den prodlení.6. Podle výpisu z bankovního účtu žalobce žalovaný uhradil na první zápůjčku v roce 2021 celkem 9 000 Kč, v roce 2022 celkem 23 000 Kč (platbami označenými jako splátka) a v roce 2023 celkem 3 000 Kč. Z účtu vyplývá, z žalovaný zaplatil žalobci splátku za prosinec 2022 ve výši 1 000 Kč dne 15. 2. 2023, za leden 2023 ve výši 1 000 Kč dne 15. 2. 2023, za únor 2023 ve výši 1 000 Kč dne 23. 2. 2023 a za březen 2023 ve výši 1 000 Kč dne 20. 4. 2023; poté již ničeho dalšího žalobci neuhradil. Pokud jde o druhou zápůjčku, žalovaný uhradil za rok 2023 celkem 300 Kč, a to 100 Kč dne 23. 2. 2023, 100 Kč dne 28. 3. 2023 a 100 Kč dne 20. 4. 2023.7. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 10. 2023 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě k tomuto dni splatných dluhů v dodatečné lhůtě do 14 dnů od odeslání výzvy, a to částky 7 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z titulu první zápůjčky a částky 600 Kč spolu s úrokem z prodlení z titulu druhé zápůjčky. Dodejka potvrzuje, že poštovní zásilka byla předána žalovanému 27. 10. 2023.8. E-mailem ze dne 6. 11. 2023 zaslal právní zástupce žalobce žalovanému předžalobní výzvu, a informoval jej o tom, že tato mu byla zaslána i poštou.9. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 9 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z titulu první zápůjčky a dále částky 36 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z titulu druhé zápůjčky, a to v dodatečné lhůtě nejpozději do 14 dnů ode dne odeslání výzvy. Podle dodejky byla poštovní zásilka dodána žalovanému dne 29. 12. 2023.10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli v období od 1. 1. 2015 do 31. 8. 2016 několik smluv o zápůjčce, na základě kterých poskytl žalobce žalovanému celkem 112 500 Kč, a dále mu poskytl 7 500 Kč na částečnou náhradu nákladů za advokátní služby. Žalovaný tyto své závazky vůči žalobci písemně uznal uznáním dluhu a dohodou o úhradě dluhu ze dne 21. 4. 2021, a zavázal se je žalobci splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1 000 Kč splatných vždy nejpozději k 21. dni daného měsíce. Celá dlužní částka by měla být žalovaným zaplacena do 31. 12. 2024. Dále účastníci uzavřeli v období od 1. 12. 2022 do 13. 12. 2022 další smlouvy o zápůjčce, na základě nichž žalobce poskytl žalovanému 22 000 Kč a v období od 23. 8. 2022 do 31. 11. 2022 pak částku 10 300 Kč na běžné výdaje žalovaného. Žalovaný své závazky vůči žalobci z druhé zápůjčky písemně uznal uznáním dluhu a dohodou o úhradě dluhu ze dne 16. 2. 2023 a zavázal se zaplatit mu celkovou částku 32 300 Kč nejpozději do 24. 12. 2023. Pro případ, že by z této dohody nebyl dluh uhrazen do 31. 8. 2023, vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci i 15 % navýšení zbývající dlužné částky. Žalovaný měl dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 100 Kč vždy nejpozději k 21. dni daného měsíce. V obou dohodách si účastníci sjednali pro případ prodlení žalovaného úrok z prodlení ve výši 0,1% z celkové neuhrazené částky dluhu za každý kalendářní den prodlení. Žalovaný dosud zaplatil na první zápůjčku celkem 35 000 Kč a na druhou zápůjčku celkem 300 Kč. Žádnou další částku žalobci nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut.11. Při právním posouzení soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a to z ust. § 2390 o.z., podle něhož platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 2053 o.z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá13. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu co do požadované jistiny a části sjednaných úroků z prodlení, neboť mezi účastníky došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce, jak žalovaný uznal ve smyslu ust. § 2053