12 C 25/2024-41 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Berouně dne 1. 11. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze Smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. , číslo, ze dne 5. 1. 2017, na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč, který měla žalovaná splácet společně s úrokem ve výši 18 % p.a., poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou a poplatkem za vedení účtu. Na účtu žalované však vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaná ve sjednané lhůtě neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, Republic and Slovakia, a.s., IČO , IČO, se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) tak žalovanou vyzvala výzvou ze dne 1. 10. 2020 k úhradě nepovoleného debetního zůstatku pod sankcí zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaná ani posléze debetní zůstatek nevyrovnala, právní předchůdkyně žalobkyně tak úvěr ke dni 15. 10. 2020 zesplatnila a současně odstoupila od Smlouvy o účtu. Ke dni zesplatnění byl dluh vyčíslen na částku 18 806,11 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 byl dluh žalované postoupen z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne 28. 12. 2021. Ani po výzvě k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dluh vůči žalobkyni žalovaná nevyrovnala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání.4. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 5. 1. 2017 Smlouvu o kontokorentního úvěru č. , číslo, , na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč, který měla žalovaná splácet společně s úrokem ve výši 18 % p.a., poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou a poplatkem za vedení účtu. Na účtu žalované však vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaná ve sjednané lhůtě neuhradila. Jelikož žalovaná debetní zůstatek nevyrovnala, právní předchůdkyně žalobkyně tak úvěr ke dni 15. 10. 2020 zesplatnila a současně odstoupila od Smlouvy o účtu. Ke dni zesplatnění byl dluh vyčíslen na částku 18 806,11 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 byl dluh žalované postoupen z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne 28. 12. 2021. (prokazuje: Žádost/Smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru č. , číslo, ze dne 5. 1. 2017, Smlouva o běžném účtu ze dne 3. 5. 2013, Oznámení o postoupení pohledávky banky ze dne 28. 12. 2021, Zesplatnění kontokorentního úvěru, Odstoupení od smlouvy o vedení účtu ze dne 1. 10. 2020, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021, kopie potvrzení České pošty o podání zásilky dne 31. 5. 2023, Prohlášení o Okamžiku postoupení ze dne 17. 12. 2021, Předžalobní upomínka ze dne 30. 5. 2023, Výzva k úhradě dlužné částky po splatnosti ze dne 19. 6. 2020).6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 5. 1. 2017 uzavřena Smlouva o kontokorentním úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet společně s úrokem ve výši 18 % p.a., poplatky související s poskytnutím úvěruShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .a jeho správou a poplatkem za vedení účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, vznikl na účtu nepovolený debet a žalobkyně tak požadovala splacení kontokorentu spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a §1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 452 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 000 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).