6 C 78/2023-87 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2023 se žalobce domáhal proti žalované určení, že jeho pohledávka za žalovanou ve výši 1,750.000,- Kč existuje. Tvrdil, že svou pohledávku z titulu půjčky, poskytnuté zůstaviteli v průběhu výkonu trestu a po něm v době let 2006 až 2015 a splatné dne 31. 12. 2016, přihlásil do pozůstalostního řízení po svém otci , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozeném dne , datum, a zemřelém dne , datum, (tedy ještě před splatností dluhu), posledně bytem , adresa, , na základě svolání věřitelů usnesením soudní komisařky , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky se sídlem v Praze, ze dne 14. 11. 2017. Výši dluhu pak zůstavitel uznal písemně dne 11. 8. 2016, přičemž dlužná částka byla k datu úmrtí zůstavitele představována pouze jistinou. V řízení o pozůstalosti, vedeném před Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , pak vznikl spor o pravost a platnost závěti, v němž byla žalovaná úspěšná a byla určena dědičkou zůstavitele ze závěti ze dne 24. 1. 2012. Žalovaná pak předmětnou pohledávku žalobce neuznala, a proto se žalobce obrátil s požadavkem na určení její existence na soud.2. K výzvě soudu, aby žalobce doplnil, v čem spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a k tomu označil a navrhl potřebné důkazy, následně žalobce uvedl, že Obvodní soud pro , adresa, k přihlášené pohledávce žalobce při rozhodování o pozůstalosti nepřihlédl a žalobce svým usnesením ze dne 10. 10. 2022 č. j. 26 D 1189/2016-753 odkázal, aby se svého práva domáhal žalobou.3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala jednak, že podpis na listině označené jako uznání dluhu není pravým podpisem zůstavitele , Jméno zainteresované osoby 0/0, , dále že tento podpis byl na listinu připojen ještě před sjednáním a sepsáním jejího obsahu, tedy dlužník podepisoval prázdný list papíru, a tudíž absentovala jeho vůle k takovému právnímu jednání, o čemž svědčí nezvyklá poloha podpisu na uznání dluhu, a konečně popírala samotnou existenci dluhu zůstavitele vůči žalobci, neboť takový dluh ani vzniknout nemohl. Žalobce totiž v rozhodné době neměl příjem ani potřebné finanční prostředky, které by mohl zůstaviteli zapůjčit či investovat do jeho věci nemovité vzhledem k tomu, že nejpozději od roku 2007 je proti němu vedeno nejméně 20 exekucí. Neprovedl ani rekonstrukci domu v , adresa, , a pokud by tak činil, pak k tomu neměl souhlas vlastníků, tedy zůstavitele a , jméno FO, , narozené , datum, , bez jejichž souhlasu rovněž nemovitost bezplatně užíval. V roce 2006 před nástupem do výkonu trestu byl zůstavitel soběstačný a žalobci nic nedlužil a ani ve výkonu trestu finanční výpomoc nepotřeboval (vyjma zajištění obhájce při zatčení zůstavitele), neboť potřebné materiální zajištění mu poskytovala žalovaná. Věci nemovité v , adresa, (dům s pozemky na adrese , adresa, ) zůstavitel nabyl do spoluvlastnictví se svou matkou v roce 2009, přičemž v následujících letech až do roku 2015 byl se žalobcem v rozepři, neboť žalobce požadoval převést darem do svého výlučného vlastnictví za účelem jejich trvalého užívání; v téže době pak dlužil a nesplatil dluh vůči , jméno FO, , tedy své babičce. Na jméno zůstavitele, tedy svého otce, si dále žalobce ještě před jeho nástupem do výkonu trestu zapůjčil u banky obnos ve výši 200.000,- Kč, který rovněž nesplácel, ač zůstavitele utvrzoval o opaku; dluh následně narostl o příslušenství až na částku okolo 700.000,- Kč, o čemž se zůstavitel dozvěděl až z exekuce. Dluh pak byl uhrazen z prodeje věcí nemovitých na , adresa, (byť se je žalobce pokoušel zpeněžit sám bez vědomí jejich (spolu)vlastníků) s tím, že kupní cena činila 5,288.460,- Kč. Dlužníkem byl tedy vůči zůstaviteli sám žalobce, jehož se otec vzhledem ke špatným vztahům rozhodl v závěti ze dne 24. 1. 2012 vydědit. Vzhledem k těmto shora popsaným skutečnostem tedy žalovaná navrhovala, aby soud žalobu zamítl.4. Jelikož se žalobce ani jeho zástupkyně bez omluvy své neúčasti nedostavili k jednání soudu, k němuž byli řádně a včas předvoláni, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.5. Soud ve věci provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro její posouzení, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z listiny označené jako uznání dluhu s datem 11. 8. 2016 tak bylo zjištěno, že zůstavitel , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozený , datum, , tímto písemně uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu vzniku a výše 1,750.000,- Kč coby prostředků vynaložených žalobcem na trestní obhajobu zůstavitele v době jeho výkonu trestu a dále za rekonstrukci nemovitosti zůstavitele v , adresa, . Uvedený obnos se pak zůstavitel jako dlužník zavázal žalobci jako věřiteli vrátit nejpozději do 30 dnů od data prodeje shora uvedené věci nemovité, ve stanoveném termínu tak ale neučinil, a proto prohlásil existenci tohoto svého dluhu za nespornou a zavázal se jej žalobci uhradit jednorázově nejpozději do data 31. 12. 2016. Součástí uznání dluhu je prohlášení zůstavitele o tom, že tak neučinil v tísni, s obsahem tohoto svého právního jednání souhlasí, rozumí mu a činí je svobodně a vážně na základě své skutečné vůle, což stvrdil svým podpisem na předmětné listině. Podpis dlužníka (vyhotovený ručně ve znění „, jméno FO, , jméno FO, “) je zde umístěn až při samém spodním okraji, cca 10 cm pod vytištěným textem obsahujícím samotné uznání dluhu. Listina (resp. předložená prostá kopie) pak neobsahuje žádnou ověřovací doložku, jedná se tedy pouze o podpis prostý, tedy nikoliv o úředně ověřený podpis.6. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 14. 11. 2017 č. j. , spisová značka, dále soud zjistil, že jím , tituly před jménem, , jméno FO, , notářka se sídlem v Praze, jako soudem pověřená soudní komisařka vyzvala věřitele zůstavitele, který zemřel dne , datum, , aby ve lhůtě tří měsíců od vyvěšení tohoto usnesení na úřední desce soudu oznámili a doložili své pohledávky za zůstavitelem včetně jejich výše k datu úmrtí [tedy tzv. konvokace věřitelů] s tím, že pokud tak neučiní, nemají právo na uhrazení [své pohledávky] vůči dědici, bude-li pozůstalost vyčerpána uhrazením oznámených pohledávek, ledaže věřitel prokáže, že dědic o pohledávce věděl, nebo je-li pohledávka zajištěna zástavním nebo jiným věcným právem k věci náležející do pozůstalosti.7. Podáním ze dne 7. 2. 2018 pak žalobci přihlásil svou shora uvedenou pohledávku za zůstavitelem z titulu půjčky do dědictví po zůstaviteli s tím, že se stala splatnou až po úmrtí dlužníka, a proto je k datu jeho úmrtí představována pouze jistinou. Žalobce požadoval, aby tato pohledávka byla zařazena do pasiv dědictví (pozůstalosti).8. Konečně pak soud z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 10. 10. 2022 č. j. , spisová značka, zjistil, že tímto svým rozhodnutím pozůstalostní soud potvrdil nabytí dědictví jediné dědičce ze závěti, a to žalované jakožto pozůstalé dceři zůstavitele, která uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti. Do pasiv pozůstalosti pak byly zařazeny pouze tři dluhy zůstavitele, a to vůči správci daně z titulu daňových nedoplatků, dále vůči pozůstalému synovi – žalobci z titulu úhrady nákladů pohřbu zůstavitele a konečně vůči druhému pozůstalému synovi , jméno FO, z titulu dlužného výživného. Žádný ze synů zůstavitele tedy nedědil, a jakožto nepominutelným dědicům jim žalovaná jako jediná závětní dědička byla povinna vyplatit jejích povinné díly v penězích. Až v odůvodnění tohoto usnesení soudní komisařka objasnila, že do pasiv pozůstalosti nebyly z důvodu jejich spornosti mezi účastníky zařazeny dluhy, a to pohledávka společnosti O2 Czech Republic a.s. za neuhrazené služby a předmětná pohledávka žalobce ve výši 1,750.000,- Kč, uznaná zůstavitelem. Žalovaná (jakož ani druhý pozůstalý syn) tuto pohledávku neuznala s tvrzením, že již byla uhrazena z výtěžku prodeje věci nemovité v , obec, [, adresa, ], přičemž zůstavitel ani neměl jinak možnost zbytek prostředků z tohoto prodeje utratit vyjma pořízení jiné věci nemovité v , obec, . Zpochybnila pak rovněž samotné uznání dluhu co do pravosti a správnosti této listiny, jež se s ohledem na neobvyklé umístění podpisu zůstavitele jeví, jak by byla podepsána bianco listina a text uznání dluhu na ni byl doplněn dodatečně. Proto dle žalované žádný z uvedených dluhů v době úmrtí zůstavitele neexistoval. Soudní komisařka proto v odůvodnění svého rozhodnuté uzavřela otázku sporných pasiv odkazem na ustanovení § 189 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), dle něhož nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 172 odst. 2 věty druhé z.ř.s. nebo § 173 věty druhé z.ř.s., mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.9. Zbývající důkazní návrhy účastníků týkající se prokázání majetkové situace žalobce a zůstavitele a jeho vztahu k žalobci (tedy výpis z rejstříku exekucí, výpis z bankovního účtu, kupní