9 C 101/2024-34 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 102 117,71 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že dne 27. 12. 2022 s žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru č. , číslo, , jejíž součástí byly obchodní podmínky, přičemž k uzavření smlouvy došlo akceptací žádosti žalovaného ze strany žalobkyně prostřednictvím prodejce. Úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 80 100 Kč, kdy tato částka byla dne 28. 12. 2022 převedena na účet prodejce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr 72 měsíčními splátkami po 2 088 Kč, a to od 15. 1. 2023, splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce. Žalovaný však splátky nehradil řádně, přestal je hradit od splátky splatné dne 15. 2. 2023 a dostal se do prodlení s pěti měsíčními splátkami, čímž došlo k zesplatnění veškerých závazků ke dni 16. 6. 2023, o čemž žalobkyně žalovaného informovala přípisem ze dne 29. 6. 2023, kterým jej zároveň vyzvala k úhradě celkové dlužné částky. Dlužná částka se skládala ze splátek splatných do zesplatnění ve výši 10 440 Kč, jistiny v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 76 267,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 13 726 Kč, úroku z prodlení ve výši 407 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 627 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 650 Kč (za 3 upomínky a oznámení o okamžité splatnosti úvěru). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, ten ale ničeho neuhradil. Na příslušenství žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 86 707,71 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě nevyjádřili a dali tak najevo, že nemají k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Z úvěrové smlouvy č. , číslo, ze dne 27. 12. 2022, z Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a z Úvěrových podmínek ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný dne 27. 12. 2022 uzavřeli smlouvu o úvěru na koupi zboží č. , číslo, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 80 100 Kč a žalovaný se zavázal v 72 měsíčních splátkách po 2 088 Kč uhradit celkem částku 150 336 Kč (včetně) s příslušenstvím. Předmětem smlouvy byla koupě zboží – motocykly, mopedy a čtyřkolky – včetně příslušenství. Ve smlouvě jsou uvedeny údaje žalovaného ohledně jeho příjmu, který tvrdil ve výši 24 500 Kč s tím, že měsíční příjem domácnosti činí 85 000 Kč. Mezi své výdaje uvedl výdaje na bydlení ve výši 0 Kč a ostatní pravidelné výdaje ve výši 800 Kč. Byl svobodný a neměl žádnou vyživovací povinnost. Žalobkyně a žalovaný si dále ujednali smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky pro případ, že žalovaný měsíční splátku zcela neuhradí, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení v případě, se dostane do prodlení s třemi a více splátkami. Dle úvěrových podmínek včetně sazebníku je žalobkyně oprávněna za každou upomínku účtovat poplatek ve výši 150 Kč a za oznámení o okamžité splatnosti úvěru částku 200 Kč.6. Ze smlouvy o obchodním zastoupení č. , číslo, ze dne 16. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně, jakožto společnost, tuto smlouvu uzavřela s , jméno FO, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , jméno FO, , jako partnerem. Na základě uvedené smlouvy se partner zavázal dlouhodobě pro společnost vyvíjet jako nezávislý podnikatel činnosti směřující k poskytování úvěrových produktů společností zájemcům o úvěrové produkty.7. Z vyplněného formuláře ohledně žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný ke svým poměrům uvedl, že bydlí u příbuzných nebo známých, je svobodný, pracuje u společnosti , právnická osoba, jako řemeslník/opravář s příjmem 29 000 Kč. Měsíční příjem domácnosti činí 85 000 Kč, výdaje na bydlení 0 Kč, nehradí žádné další úvěry ani spoření a jeho měsíční výdaje činí pouze 800 Kč.8. Z potvrzení o přijaté platbě od společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že na účet ve vlastnictví žalovaného byla v listopadu 2022 přijata platba 20 659 Kč a v prosinci 2022 přijata platba 29 362 Kč, vždy od společnosti , právnická osoba9. Z potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru ze dne 28. 12. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně uvedeného dne zaslala částku ve výši 80 100 Kč na účet , č. účtu, – , jméno FO, .10. Z tabulky umoření a přehledu plateb pro smlouvu č. , číslo, ze dne 6. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil pouze jednu splátku, a to dne 16. 1. 2023 ve výši 2 088 Kč.11. Z oznámení o zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy č. , číslo, včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění pohledávky ke dni 16. 6. 2023, a to dopisem ze dne 29. 6. 2023.12. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 1. 2024 včetně poštovní poukázky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové dlužné částky nejpozději do sedmi dnů od data odeslání.13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.‘‘) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.17. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.20. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.21. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru z