10 C 406/2024-113 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 12. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši 81 370 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 10 045 m2, orná půda a dále spoluvlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 1 602 m2, orná půda s podílem o velikosti ideální 1/7, to vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, (dále také jako „pozemky“). V souvislosti s nedostatečně identifikovanými vlastníky pozemků zapsanými v katastru nemovitostí a přechodem jejich vlastnického práva na stát k 1. 1. 2024, žalobkyně na podzim roku 2022 zjistila, že u předmětných pozemků jsou takto evidováni její prarodiče, , jméno FO, a , jméno FO, , bytem č.p. , adresa, . Žalobkyně proto podala dne 1. 11. 2022 u zdejšího soudu dvě žádosti o dodatečné projednání dědictví. Následně zdejší soud rozhodl usneseními ze dne 17. 3. 2023, č.j. , spisová značka, a č.j. , spisová značka, , které nabyly téhož dne právní moci, že dědičkou prarodičů žalobkyně je matka žalobkyně, paní , jméno FO, , narozená , datum, , zemřelá 26. 5. 2007. Na základě následně dodatečně projednaného dědictví vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, byla mezi dědici matky žalobkyně uzavřena dohoda, podle které je vlastníkem předmětných pozemků žalobkyně. Z tohoto důvodu bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 12. 2023, č.j. , spisová značka, , rozhodnuto, že žalobkyně je vlastníkem pozemků. Žalobkyně dále uvedla, že předmětné pozemky užívala a požívala žalovaná, a to bez právního důvodu v rámci své podnikatelské činnosti k provozování zemědělské prvovýroby, aniž by za jejich užívání cokoliv platila. Žalobkyně měla za to, že až do doby pravomocného potvrzení jejího vlastnického práva k pozemkům dne 20. 12. 2023 nevěděla, že jí toto vlastnické právo svědčí, což ani s ohledem na tři potencionální dědice vědět nemohla, jakož ani to, že se na její úkor někdo bezdůvodně obohacuje. Podle žalobkyně ani orgány veřejné moci neměly povědomí o tom, kdo je vlastníkem předmětných pozemků, protože předmětné pozemky byly vedeny v seznamu neidentifikovaných vlastníků. Protože žalobkyni podle jejího názoru začala běžet subjektivní promlčecí lhůta až 21. 12. 2023, požadovala po žalované vydání bezdůvodného obohacení představující pachtovné obvyklé v místě a čase za období od 1.1.2015 do 31.12.2023 ve výši stanovené soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , tj. částku 81 370 Kč, (tedy 9 041,11 Kč za každý jednotlivý rok). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení této částky, žalovaná však souhlasila pouze s nárokem žalobkyně za poslední tři roky a zbytek nároku žalobkyně odmítla uhradit.2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná potvrdila, že užívá předmětné pozemky, a to od roku 2006 po likvidaci původního uživatele, kterým byla , právnická osoba, , adresa, . Přestože uvedená společnost nepředala žalované nájemní smlouvy k pozemkům, měla žalovaná za to, že vstoupila do všech jejích práv a povinností z nájemního vztahu dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Žalovaná ničeho nehradila za užívání pozemků, ačkoliv měla v minulosti snahu kontaktovat jejich vlastníky. Žalovaná poté od roku 2018 do roku 2023 zaplatila za pozemek parc.č. , hodnota, daň z nemovitosti jako jeho uživatel ve výši celkem 3 638,82 Kč, tj. 606,47 Kč/rok. Žalovaná dále uvedla, že ji žalobkyně poprvé vyzvala k uzavření pachtovní smlouvy dne 12. 1. 2024 a požádala o vydání bezdůvodného obohacení za leta 2014 - 2023. Na základě této výzvy se žalovaná dozvěděla, že se žalobkyně stala vlastníkem předmětných pozemků. Žalovaná proto přípisem ze dne 25. 1. 2024 zaslala žalobkyni návrh pachtovní smlouvy, kterou však žalobkyně neakceptovala, a požadovala zaplacení bezdůvodného obohacení za 10 let zpětně. Žalovaná dále uvedla, že souhlasila se zaplacením pachtovného k pozemkům za tři roky zpětně, sníženého o uhrazenou daň z nemovitých věcí, a proto v dobré víře zaplatila žalobkyni dne 19. 12. 2024 částku 18 493,20 Kč za roky 2021-2024, tj. ve výši 4 623,30 Kč/rok. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně a současně uplatnila vůči jejímu nároku námitku započtení co do částky 22 132,02 Kč jako uhrazené částky 18 493,20 Kč a daně z nemovitosti. Žalovaná také namítala, že žalobkyní požadované plnění neodpovídá ceně obvyklé za užívání cizí nemovitosti v poměru k částkám obvykle vynakládaným na užívání obdobných nemovitostí formou pachtu v daném místě a čase.3. Žalobkyně po zahájení jednání vzala podáním ze dne 6. 3. 2025 žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože žalovaná s tímto částečným zpětvzetím vyslovila souhlas podáním ze dne 14. 3. 2025, soud řízení co do částky 60 067 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 46 197,10 Kč za období od 1. 11. 2024 do 19. 12. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 60 067 Kč za období od 20. 12. 2024 do zaplacení zastavil podle § 96 odst. 1 a 2. o.s.ř., jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 10 045 m2, a dále vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/7 na pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 1 602 m2, to vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobkyně nabyla tyto nemovitosti jako dědictví po své matce paní , jméno FO, , zemřelé 26. 5. 2007, na základě usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 20. 12. 2023, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci téhož dne. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že předmětné pozemky užívá žalovaná od roku 2006, a to po likvidaci původního uživatele, společnosti , právnická osoba, , adresa, . Žalobkyně zjistila, že žalovaná hospodaří na předmětných pozemcích z veřejně dostupných zdrojů, a proto žalovanou následně kontaktovala. Žalovaná pak žalobkyni potvrdila, že předmětné pozemky užívá. Mezi stranami nebylo sporu ani o tom, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 19. 12. 2024, tedy po podání žaloby, částku 18 493,20 Kč, přičemž se jednalo o platbu za roky 2021, 2022, 2023 a 2024 s tím, že za každý jednotlivý rok se jednalo o částku 4 623,30 Kč. Mezi účastníky panovala shoda i o tom, že obvyklé pachtovné v daném místě a čase činilo za rok 2021, 2022 a 2023 vždy částku 4 623,30 Kč, a za dobu od roku 2015 do roku 2020 se jednalo o obvyklé pachtovné ve výši stanovené znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 15. 1. 2025, č. , č. účtu, .5. Soud z obálky s datem odeslání dne 29. 7. 2013 zjistil, že žalovaná zaslala dopis panu , jméno FO, , bytem , adresa, , který se jí vrátil s poznámkou, že jmenovaný je na uvedené adrese neznámý.6. Z dopisu ze dne 12. 1. 2024 je zřejmé, že žalobkyně oznámila žalované, že se stala výlučným vlastníkem předmětných pozemků na základě rozhodnutí zdejšího soudu, které nabylo právní moci 20. 12. 2023. Současně vyzvala žalovanou k uzavření pachtovní smlouvy a zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání pozemků za 10 let zpětně, tj. za roky 2014 – 2023, výši bezdůvodného obohacení blíže nevyčíslila. Výzva byla žalované odeslána téhož dne, jak je zřejmé z detailu zprávy.7. Žalovaná dopisem ze dne 25. 1. 2024 zaslala žalobkyni návrh pachtovní smlouvy, a informovala ji, že se v této souvislosti snažila již v minulosti kontaktovat předchozí vlastníky. Dále jí sdělila, že jí uhradí pachtovné za poslední tři roky po odpočtu uhrazené daně z nemovitosti za pozemek parc.č. , hodnota, .8. Žalobkyně dopisem ze dne 29. 1. 2024 návrh pachtovní smlouvy žalované odmítla a setrvala na svém nároku na zaplacení bezdůvodného obohacení zpětně za 10 let. Dopis byl žalované zaslán 29. 1. 2024 (viz detail zprávy).9. Dopisem ze dne 12. 2. 2024 žalovaná odmítla, že by se užíváním předmětných pozemků úmyslně bezdůvodně obohacovala, protože se v roce 2018 a v květnu roku 2023 snažila kontaktovat osoby zapsané v katastru nemovitostí jako vlastníky předmětných pozemků. Žalovaná navrhla zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků zpětně za tři roky ve výši pachtovného 4 500 Kč/ha/rok.10. Dopisem ze dne 4. 3. 2024 žalobkyně řešila výši pachtovného a uzavření pachtovní smlouvy. Současně setrvala na požadavku na zaplacení bezdůvodného obohacení za 10 let a vyzvala žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení alespoň za 3 roky zpětně s ohledem na její vyjádření.11. Dopisem ze dne 18. 10. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 81 370 Kč představující obvyklé pachtovné za roky 2015-2023, a to do 31.10.2024.12. Dopisem ze dne 30. 10. 2024 žalovaná sdělila, že částka pachtu je včetně daně z nemovitosti, a že je připravena uhradit bezdůvodné obohacení zpětně za tři roky.13. Žalobkyně dopisem ze dne 4. 11. 2024 sdělila žalované, že preferuje mimosoudní dohodu, a z tohoto důvodu souhlasila se žalovanou navrženým obvyklým pachtovným ve výši 4 500 Kč/ha/rok. Současně požádala o zaslání upraveného návrhu pachtovní smlouvy. Žalo