11 C 40/2025-20 — Okresní soud v Berouně

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).2. Žalobkyně se domáhala úhrady částky ve výši 199 650Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku. Tvrdila, že dne 29. 3. 2024 způsobil žalovaný vozidlem Škoda Octavia, RZ: , SPZ, , kdy v době dopravní nehody se na vozidle nacházela RZ: , SPZ, , věcnou škodu ve výši 119 987 Kč na vozidle Škoda Octavia, RZ: , SPZ, , jehož vlastníkem je , jméno FO, (poškozený č. 1) a ve výši 76 638 Kč na vozidle Peugeot 2008, RZ: , SPZ, , jehož vlastnicí je , jméno FO, (poškozená č. 2). Žalovaný v důsledku nevěnování dostatečné pozornosti řízení narazil do před ním stojícího vozidla poškozeného 1, které bylo následně odraženo na před ním stojící vozidlo poškozené č. 2. Vlastník vozidla Škoda Octavia, RZ: , SPZ, datu dopravní nehody neměl uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a tedy za vzniklou škodu žalovaný jako řidič škodícího vozidla. Žalobce z garančního fondu uhradil částku ve výši 199 650 Kč (119 987 Kč náhrada nákladů na opravu vozidla poškozeného 1., 76 638 Kč náhrada nákladů na opravu vozidla poškozené 2. a pověřenému partnerovi 3 025 Kč). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes upomínky žalobkyně.3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 20.8.2025. Žalovanému bylo dne 17. 7. 2025 do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.4. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. nelze vydat rozsudek pro zmeškání ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Soud s odkazem na shora uvedené uzavřel, že se žalovaný k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil a zástupce žalobkyně navrhl vydání rozsudku pro zmeškání a vyšel proto z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem (výrok I.).5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 24 zákona č. 168/1999 Sb., výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši dle § 2, ve znění účinném ke dni prodlení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobkyně spolu s žalobou doložila doklady, z nichž vyplývá, že její právní předchůdkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, a z obsahu spisu nevyplynul žádný evidentní důvod, pro nějž by byla smlouva o úvěru absolutně neplatná.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce zaokrouhledně 49 784 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 986 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 199 650 Kč sestávající z částky 12 100 Kč za každý ze 3,5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby a účast na jednání soudu), v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 8. 2025 náhrada 594 Kč za cestu , adresa, a zpět podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 150 Kč podle § 14 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tj. ve výši 7 254 Kč.