18 C 193/2025-27 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 5. 2025 domáhala po žalované úhrady částky 69 442,77 Kč s příslušenstvím, jako nesplaceného úvěru. Uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností , právnická osoba, ., (dříve , právnická osoba, .) se sídlem , adresa, , Malta, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel s žalovanou uzavřel dne 21. 11. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 69 442,77 Kč. Úvěr měl být splacený nejpozději dne 21. 2. 2025. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , www stránky, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu. Zadáním unikátního identifikačního SMS kódu a odesláním tímto způsobem žalovaná písemně potvrdila přijetí smlouvy. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž dala žalovaná uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit.Žalovaná za dobu trvání úvěrového vztahu načerpala částku v celkové výši 223 220,49 Kč a před postoupením pohledávky uhradila celkem 250 039,09 Kč. Dle platební historie byla žalobkyni postoupena pohledávka ve výši 69 442,77 Kč, které se skládá z jistiny ve výši 52 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč ( 3 x 250 Kč), dle čl. VI. odst. 1 písm. a) úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 16 692, 77 Kč dle čl. II. odst. 4 úvěrové smlouvy. Po postoupení pohledávky žalobkyni neuhradila žalovaná ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným již v podané žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 21. 11. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) měla s žalovanou uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru s opakovaným čerpáním, na základě níž se zavázala žalované poskytnout úvěrový rámec až do výše 35 000 Kč s měsíční úrokovou sazbou 8,5 % měsíčně a sazbou RPSN 264, 42 %. Žalovaná byla oprávněna peníze z úvěru čerpat po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Smluvní strany se dohodly, že žalovaná dále zaplatí poplatek za čerpání úvěru, a to ve výši 12, 5 % z částky každého čerpání úvěru. Výše měsíční splátky měla činit 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 21. 11. 2017. Celkový počet splátek závisí na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši.V případě prodlení se zaplacením splátky byla žalobkyně oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, úroku z prodlení, odpovídající výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů, smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení.Smlouva o úvěru předložená soudu v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 21. 11. 2017 12:17:51 a nebyla upravována. Dokument neobsahuje žádný elektronický podpis.V textu smlouvy je v místě určeném pro podpis původního věřitele a žalované pouze prázdné místo.Tedy smlouva není podepsána žádnou ze smluvních stran.6. Z dodatku o navýšení úvěrového limitu ze dne 8. 3. 2024 bylo zjištěno, že úvěrový limit měl být navýšen na 52 000 Kč, tento dodatek neobsahuje žádný podpis.7. Z platební historie žalované ve spojení se sdělením žalobkyně ze dne 22. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 223 220,49 Kč a dále, že před postoupením pohledávky uhradila žalovaná celkem 250 039,09 Kč.8. Ze „Smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek“ ze dne 27. 1. 2020, dodatku č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27. 1. 2020, ze dne 18. 11. 2021, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 3. 2025, včetně podacího lístku ze dne 14. 3. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z úvěru za žalovanou na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informovala. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 3. 2025, včetně podacího lístku ze dne 14. 3. 2025, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.9. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly pro věc rozhodné.10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu sprav