3 C 164/2024-121 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 360 962,29 Kč s příslušenstvím představovaným úroky. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, .), IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“) dne 21. 3. 2019 smlouvu o úvěru tzv. Expres půjčku, a to ve výši 500 000 Kč, kdy tyto prostředky byly převedeny jednorázově na běžný účet žalovaného. Předmětný úvěr byl poskytnut jako neúčelový. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy vycházela z údajů v žádosti o úvěr ze dne 19. 3. 2019, ve které je uveden čistý měsíční příjem žalovaného 46 400 Kč, celkový příjem domácnosti 160 000 Kč, zaměstnání žalovaného na dobu neurčitou, a že bydlí ve vlastním domě/bytě. Zdůraznila, že její právní předchůdkyně ověřovala informace týkající se žalovaného z interních i externích databází BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenčního rejstříku a provedla rovněž výpočet disponibilního příjmu, který zohledňoval životní minimum, náklady na bydlení a další závazky. Žalobkyně pak poukázala na to, že na základě těchto údajů byl žalovanému úvěr schválen. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník banky. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr splácet včetně úroků ve výši 9,2 % ročně a sjednaných poplatků. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný svému závazku nedostál, když neplnil sjednané splátky řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni 25. 7. 2023 zesplatněn. Celková dlužná částka činila ke dni zesplatnění 375 661,48 Kč. Pohledávka byla poté postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek dne 19. 3. 2024 s účinností od 21. 3. 2024. Žalovaný byl o postoupení informován dopisem ze dne 15. 4. 2024. Ke dni podání návrhu nebyla na pohledávku uhrazena žádná částka. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 355 417,29 Kč jako dlužné jistiny, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 13 905,22 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 33 879,83 Kč a nadále běžícího ve výši 15 % ročně z částky 360 962,29 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 9,2 % ročně z částky 355 417,29 Kč od 26. 7. 2023 do zaplacení.Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Z dostupných databází bylo zjištěno, že žalovaný nemá od 6. 4. 2022 na území České republiky své bydliště a soudu se nepodařilo zjistit ani místo jeho faktického pobytu, na nějž by mu mohlo být doručováno, proto mu byl z řad advokátů ustanoven opatrovník, a to usnesením ze dne 17. 2. 2025, čj. 3 C 164/2024-80, které nabylo právní moci dne 8. 3. 2025.3. Opatrovnice žalovaného uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně chybně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když nebyl doložen příjem žalovaného, nebylo ověřeno, zda žalovaný skutečně vlastní nemovitost, a poukázala na skutečnost, že žalovaný měl již v době uzavření smlouvy více závazků. Žalobkyně tak dle jejího přesvědčení vycházela z nedoložených údajů o příjmu domácnosti ve výši 160 000 Kč, navíc žalovaný čelí třem exekucím, a není tedy schopen splácet ani jistinu. Uvedený postup považuje opatrovnice za zjevně chybný a posuzování úvěruschopnosti žalovaného za použití modelu namísto reálných údajů v daném kontextu za nedostatečné. S ohledem na uvedené má opatrovnice za to, že smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná.4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:5. Ze žádosti o úvěr žalovaného ze dne 20. 3. 2019, soud zjistil, že žalovaný má základní vzdělání, je ženatý, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , pracovní poměr má sjednán na dobu neurčitou, a to od února 1. 11. 2009 s průměrným čistým měsíčním příjmem za 3 měsíce ve výši 46 400 Kč, bydlí ve vlastním bytě/domě od 1. 4. 2008, celkový příjem domácnosti je 160 000 Kč, a to z jednoho zdroje příjmu. Žalovaný má jednu vyživovací povinnost, nemá jiné závazky.6. Z vyjádření banky k posouzení úvěruschopnosti ze dne 14. 11. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr – z jeho příjmů i výdajů, přičemž provedla kontrolu veřejných databází jako insolvenční rejstřík, BRKI, NRKI, evidence dokladů MV ČR a vycházela ze zjištěných závazků – interní splátka závazku činila 1 977,79 Kč měsíčně, externí splátka pak 2 059 Kč měsíčně, z doložených dokumentů a z výpisu běžného účtu žalovaného.7. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 21. 3. 2019, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 3. 2019, sazebníku poplatků , právnická osoba, platného od 1. 9. 2013, Všeobecných produktových podmínek , právnická osoba, účinných od října 2017, Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, z 1. 11. 1999 a výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 500 000 Kč jednorázově, neúčelně, převodem na běžný účet. Žalovaný se měl zavázat tento úvěr splácet ve 120 měsíčních splátkách po 6 388,04 Kč, výše poslední měsíční splátky je 6 704,11 Kč spolu s úrokem ve výši 9,20 % ročně. Ve smlouvě bylo sjednáno rovněž pojištění úvěru žalovaného pro případ jeho neschopnosti úvěr splácet za paušální částku 569 Kč měsíčně.8. Z potvrzení o výši příjmů žalovaného ze dne 4. 12. 2015, vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, s průměrným měsíčním čistým příjmem ve výši 35 000 Kč.9. Z platební historie ze dne 14. 11. 2024 soud zjistil, že žalovaný dne 21. 3. 2019 načerpal úvěr ve výši celkem 500 000 Kč.10. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného za období 30. 9. 2022 – 22. 3. 2024 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ke dni 21. 3. 2024 činila 408 747,34 Kč, z toho jistina ve výši 355 417,29 Kč, poplatky, smluvní pokuty, pojištění činily 5 545 Kč, smluvní úrok činil 13 905,22 Kč a úrok z prodlení činil 33 879,83 Kč.11. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 27. 7. 2023 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila celý dluh v důsledku porušovaní povinností žalovaného. A vyzvala žalovaného, nechť dlužnou částku uhradí nejpozději do 10. 8. 2023.12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 27. 6. 2024 včetně podacího lístku ze dne 27. 6. 2024 adresované ze strany zástupce žalobkyně žalovanému soud zjistil, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, . – žalobkyní jako postupníkem dne 19. 3. 2024, z přílohy č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávky a potvrzení úplaty, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025 od , právnická osoba, . adresované žalovanému včetně podacího lístku ze dne 15. 4. 2024 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným.14. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 13. 5. 2025, soud zjistil, že proti žalovanému jsou vedeny 3 exekuce.15. Soud z provedených důkazů zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:16. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně a bezúčelově finanční částku ve výši 500 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách včetně pojištění po 6 957,04 Kč spolu s úrokem ve výši 9,20 % ročně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z jeho čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání, který měl činit cca 46 400 Kč (potvrzený příjem žalovaného z roku 2015 činil cca 35 000 Kč). Žalovaný má základní vzdělání, je ženatý, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , bydlí ve vlastním domě/bytě a má jednu vyživovací povinnost. Žalovaný na poskytnutou částku uhradil celkem 327 853,42 Kč. Žalovaný poté přestal úvěr řádně splácet, došlo k zesplatnění dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně tento dluh žalovaného řádně postoupila na žalobkyni. Žalovaný však na svůj dluh ničeho dalšího neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.17. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spot