3 C 52/2025-32 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení pohledávky ve výši 53 523 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 10. 9. 2022 s její právní předchůdkyní - společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč bezhotovostně. Dále uvedla, že se v souvislosti s poskytnutým úvěrem žalovaná zavázala zaplatit částku 28 692 Kč, která zahrnovala kapitalizované úroky ve výši 24 330 Kč (s úrokovou sazbou 14,75 % ročně) a poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 18 měsíčních splátkách po 3 261 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 3. 2024. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední platba byla provedena dne 17. 10. 2022. K datu 5. 3. 2023 činila dlužná jistina 29 101,88 Kč a dlužný poplatek 24 421,12 Kč. Po tomto datu již žalovaná neuhradila žádnou částku. Pohledávka byla dne 29. 7. 2024 smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že postoupení bylo žalované oznámeno dopisem. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani následně již ničeho neuhradila, se tak domáhala po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 29 101,88 Kč na jistině, na dlužném poplatku 24 421,12 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 7 530,11 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 29 101,88 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 724,58 Kč a nadále běžícího ve výši 14,75 % ročně z částky 29 101,88 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.2. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně obsaženým v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení se smluvními podmínkami má soud za prokázané, že původní věřitel , právnická osoba, , IČ: , IČO, , , adresa, , uzavřel se žalovanou dne 10. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí poskytl peněžní prostředky v částce 30 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. V souvislosti s úvěrem se pak žalovaná zavázala zaplatit tomuto věřiteli celkovou částku 55 830 Kč, představovanou jistinou půjčky ve výši 30 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 25 830 Kč, a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 261 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 3 255 Kč. RPSN k takto sjednané půjčce činila 139,51 %.7. Z tabulky umoření ze dne 5. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni dne 17. 10. 2022 částku ve výši 3 261 Kč.8. Ze zákaznické karty ze dne 10. 9. 2022 vyplynulo, že žalovaná žije s rodiči, má základní vzdělání a je svobodná. Jako účel spotřebitelského úvěru jsou uvedeny neočekávané výdaje. Dále bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána jako dělník u společnosti , právnická osoba, s pravidelným měsíčním čistým příjmem 31 251 Kč. Měsíční výdaje žalované pak jsou v částce 5 000 Kč.9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou s účinností ke dni 29. 7. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 29. 7. 2024.10. Z výzvy k plnění ze dne 31. 10. 2024 a podacího lístku ze dne 31. 10. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.19. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „občanský zákoník“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; d