Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 16 926 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „vozidlo“), jej v době od 16. 9. 2024 do 15. 11. 2024, provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných. Dlužná částka 5 973 Kč se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 5 673 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb. (od 1. 4. 2024), vynásobené počtem dní (tj. sazba 93 Kč x 61 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a dále z částky 300 Kč představující poplatky za vymáhání pohledávek. Zároveň tvrdila, že žalovaný shora specifikované vozidlo provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, rovněž v období od 16. 11. 2024 do 16. 3. 2025, čímž mu opětovně vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných. Dlužná částka 11 553 Kč se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 11 253 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb. (od 1. 4. 2024), vynásobené počtem dní (tj. sazba 93 Kč x 121 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a dále z částky 300 Kč představující poplatky za vymáhání pohledávek. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužných částek vyzván, avšak žalovaný dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se zároveň domáhala úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužných částek ode dne následujících po dni splatnosti příspěvků, tj. od 2. 4. 2025 do zaplacení u prvního příspěvku a od 2. 7. 2025 do zaplacení u druhého příspěvku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Osobní automobil tovární značky Hyundai Sonata, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , hodnota, bylo v předmětném období od 16. 9. 2024 do 16. 3. 2025, registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného, který byla zároveň i jeho provozovatelem (viz Sdělení MÚ , adresa, , č. j. MBE/, číslo jednací, /DOPR-hos ze dne 24. 7. 2026). Pojištění vozidla u , právnická osoba, č. smlouvy , hodnota, bylo sjednáno pouze od 14. 3. 2024 do 15. 9. 2024, a za období od 16. 9. 2024 do 16. 3. 2025, tj. 182 dní (61+121) již sjednáno nebylo (viz Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 1. 2025 a ze dne 17. 4. 2025). V důsledku nepojištění vozidla vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. za celkem 182 dní, ve výši stanovené pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 2 500 cm3, tj. 93 Kč/den, celkem tedy 5 673 Kč za první nepojištěné období (61 dní) a 11 253 Kč za druhé nepojištěné období (121 dní), a dále žalovanému z každého období vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek dopisy ze dne 16. 1. 2025 a ze dne 17. 4. 2025 (viz Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 1. 2025 a ze dne 17. 4. 2025). Na výzvy pak žalovaný nikterak nereagoval, příspěvky nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Žalobkyně následně ještě dne 8. 4. 2025, 2. 5. 2025, 29. 5. 2025, 8. 7. 2025 a 6. 1. 2026 žalovaného znovu o zaplacení upomenula a vyzvala jej k úhradě dlužných příspěvků nepojištěných a nákladů na uplatnění pohledávky (viz Upomínka ze dne 8. 4. 2025, II. upomínka ze dne 2. 5. 2025, Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 29. 5. 2025, Upomínka ze dne 8. 7. 2025 a Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 6. 1. 2026). Žalovaný na výzvy nikterak nezareagoval. Předžalobními upomínkami právní zástupkyně žalobkyně ze dne 6. 1. 2026 a ze dne 17. 2. 2026 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužných částek s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak opět bez odezvy (viz Předžalobní upomínky ze dne 6. 1. 2026 a ze dne 17. 2. 2026, včetně poštovních podacích archů z téhož dne a záznamů o sledování zásilek).5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.6. Podle § 6 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného ode dne 1. 4. 2024 (dále jen „OdpVoz“), upravujícího povinnost pojištění odpovědnosti, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo (odstavec 1). Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích (odstavec 2).7. Podle § 45 OdpVoz Kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2 (odstavec 1). Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odstavec 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla (odstavec 3). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva (odstavec 4).8. Podle § 46 OdpVoz zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti (odstavec 1). Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek (odstavec 2).9. Podle § 47 OdpVoz pak povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla10. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalovaný tedy nesplnil svoji zákonnou povinnost vlastníka osobního automobilu sjednat k provozovanému vozidlu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem a má tak povinnost žalobkyni uhradit příspěvek nepojištěných za odpovídající dobu. Žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na příspěvek nepojištěných za dobu od 16. 9. 2024 do 16. 3. 2025. Příspěvek vyčíslila v souladu se zákonem denní sazbou 93 Kč (pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 2 500 cm3) x 182 nepojištěných dní, tedy ve výši 5 673 Kč za první nepojištěné období (61 dní) a částkou 11 253 Kč za druhé nepojištěné období (121 dní). Po právu rovněž uplatnila náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč za každé z obou nepojištěných období. Soud tak vzhledem k uvedenému shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti každého jednotlivého nároku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 615 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).