12 C 96/2020-29 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9.328 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč. Žalovaný nedostál svému závazku vrátit věřiteli částku sjednanou ve smlouvě. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). Zásilky soudu si žalovaný v místě trvalého pobytu nepřevzal. 3. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil. 4. Proti tomuto rozsudku není ze zákona odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu), proto obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu. 5. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný se zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně [anonymizováno]. Při registraci uvedl mimo jiné číslo svého účtu. Následně účastníci uzavřeli elektronicky za použití prostředků komunikace na dálku dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 5.000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit nejpozději dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.828 Kč Smluvní úrok z úvěru byl sjednán ve výši 476,59 % ročně, RPSN byla stanovena ve výši 6031 %. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobkyně nárokuje jistinu úvěru ve výši 5.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.828 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.014,11 Kč z částky 5.000 Kč od [datum] do [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne [datum] do zaplacení. Podle čl. IX.1.a smlouvy o úvěru žalobkyně požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5.000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 2.500 Kč. Naposledy byl žalovaný vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhu dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], který byl dle ujednání ve smlouvě zaslán i elektronicky, a kterým byl žalovaný vyzván k úhradě do 7 dnů od doručení výzvy. 6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že má za to, že posouzení úvěruschopnosti dlužníka má být přiměřené s ohledem na výši úvěru a jeho splatnost. Rozsah posouzení je tak rozdílný u úvěru v částce 5.000 Kč, jako v tomto konkrétním případě a úvěru v částce několika desítek či set tisíc spláceného v období několika let. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného výpisem z jeho účtu č. [bankovní účet] za měsíce červen až srpen 2017. Dále žalobkyně opatřila výpis z databáze EUCB (European Credit Bureau), z něhož vyplývá, že žalovaný neměl žádné úvěry po splatnosti. Zjištěné údaje považovala žalobkyně za dostatečné pro posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit. 7. Z doložených listin (výpisů z účtu žalovaného, výpis EUCB) má soud za prokázáno, že příjem žalovaného od [právnická osoba] v červnu [rok] činil 25.739 Kč, v červenci [rok] částku 16.152 Kč a v srpnu [rok] částku 7.999 Kč. Účet v každém měsíci vykazoval minimální kladný konečný zůstatek (322,35 Kč; 200,34 Kč; 123,34 Kč), z přehledu jednotlivých plateb vyplývá, že v srpnu [rok] žalovaný přijal částku 5.000 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno]. Podle výpisu EUCB neměl žádné úvěry po splatnosti. Dle databáze ISAS zdejšího soudu přitom bylo od roku [rok] na žalovaného podáno 5 žalob na zaplacení peněžité částky, zahájeny byly 4 exekuce. 8. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 14. Dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi posky