18 C 221/2020-28 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 8. 4. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 8. 2014 do zaplacení z titulu porušení smlouvy o zápůjčce ze dne 11. 4. 2014, kterou žalovaný uzavřel se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky 1.500 Kč převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit do 26. 8. 2014, tedy za 15 dnů. Žalovaný nezaplatil na dlužnou částku ničeho a dostal se do prodlení. Ani následně nezaplatil ničeho. Předmětem žaloby je toliko jistina zápůjčky, nikoliv další poplatky. Smlouvou ze dne 21. 12. 2017 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 11. 12. 2020. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. Podáním ze dne 21. 10. 2020 žalobkyně upřesnila, že jistina zápůjčky byla žalovanému předána v hotovosti při podpisu smlouvy. 6. Z žádosti o zápůjčku, ze smlouvy o zápůjčce a příkazu k úhradě, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z obchodních podmínek, z oznámení o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, z faktury soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný požádal dne 11. 8. 2014 o poskytnutí zápůjčky ve výši 1.500 Kč na dobu 15 dnů, proto splatnost nastala dne 26. 8. 2014. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena téhož dne, přičemž částka zápůjčky byla žalovanému předána v hotovosti, jak potvrdil podpisem smlouvy. Za poskytnutou zápůjčku ve výši 1.500 Kč měl žalovaný uhradit poplatky ve výši 270 Kč a celkem tak zaplatit 1.770 Kč do 26. 8. 2014. Žalobkyně jako postupník a [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] jako postupitel uzavřeli dne 21. 12. 2017 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky uvedené v příloze 1. Dle přílohy byla postoupena i pohledávky za žalovaným označená číslem zápůjčky, datem žádostí, IP adresou, dobou splatnosti, identifikačními údaji dlužníka, stejně jako výší jednotlivých nároků. Dopisem ze dne 18. 1. 2018, odeslaným dne 26. 1. 2018, byl žalovaný informován o postoupení pohledávky. Předžalobní upomínkou ze dne 13. 2. 2020 byl žalovaný naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky s upozorněním na soudní řešení věci. 7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud se nejprve musel zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, včetně přílohy a oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a následující občanského zákoníku, o čemž byl žalovaný informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 11. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 1.500 Kč, vyplacená v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit spolu s poplatkem ve lhůtě 15 dnů. Předmětem žaloby je však toliko jistina zápůjčky, nikoliv poplatek. Z předložených listin současně vyplynulo, že této své základní povinnosti žalovaný nedostál a dnem následujícím po splatnosti zápůjčky se tak ocitl v prodlení s jistinou a žalobkyni proto také náleží úrok z prodlení v zákonné výši stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když je nepochybné, že u něj nastalo prodlení, jak jej předvídá ustanovení § 1968 a 1970 občanského zákoníku. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky, specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. O náhradě nákladů rozhodoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.