12 C 138/2020-61 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum], ve znění opravy ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], jako věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 3.000 Kč, žalovaná nesplnila závazek peněžní prostředky vrátit a uhradit sjednaný poplatek. Předmětem žaloby je pouze jistina zápůjčky. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). 3. Zásilky soudu si žalovaná v místě trvalého pobytu nepřevzala. Soud se při úvahách, zda žalované v této věci ustanovit opatrovníka pro řízení opíral nejen o platnou právní úpravu (ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu), aktuální judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1670/2015 ze dne 27. 1. 2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ze dne 30. 5. 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3176/2016 ze dne 1. 8. 2016) ale vzal v úvahu i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1308/2010 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011, z něhož cituje následující:„ …konečně si Ústavní soud nemůže odpustit vyjádření údivu nad přístupem vedlejších účastníků, kteří se mohli dovolávat principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a výší náhrady nákladů, jak popsáno v bodu 31, avšak jen a výhradně ku své škodě neaktualizovali údaje o svém trvalém pobytu, anebo nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a na písemnou žádost si nenechali v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou jim mají být doručovány písemnosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů.“ 4. Soud ve věci nařídil jednání na den 30. 3. 2021. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, když pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 19. 1. 2018. 6. Proti tomuto rozsudku není ze zákona odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu), proto obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu. 7. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu o zápůjčce prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno]. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila s Obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinnými od 10. 11. 2014 Smlouva byla považována za uzavřenou okamžikem, kdy právní předchůdce žalobkyně schválil poskytnutí zápůjčky a zaslal finanční prostředky ve výši 3.000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet]. Částka byla zaslána [datum]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem do 20. 7. 2015. Žalobkyně nárokuje pouze jistinu zápůjčky ve výši 3.000 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná závazek neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne 11. 3. 2020, která byla zaslána právním zástupcem žalobkyně. 8. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením občanského zákoníku jako smlouvu o zápůjčce. Smlouva neměla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť předmětem závazkového vztahu byly peněžní prostředky v nižší výši než 5.000 Kč Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky a dlužník (žalovaná) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek stanovený smlouvou. Dle smlouvy byla žalovaná povinna uhradit jistinu v částce 3.000 Kč a poplatek. Žalovaná však porušila ujednání smlouvy o zápůjčce a závazek neuhradila. Žalobou uplatněný nárok na úhradu nezaplacené jistiny shledal soud zcela důvodným, proto zavázal žalovanou k úhradě závazku ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 11. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení z dlužné jistiny v zákonné výši a od data následujícího po datu splatnosti zápůjčky, soud proto žalobě vyhověl i v této části. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (obdobná věc např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]), proto uložil žalované povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně v částce 1.489 Kč Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč v částce 300 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (3 úkony á 200 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 189 Kč. 13. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinna zaplatit tuto náhradu advokátu.