16 C 56/2021-47 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala vydání částky v 2 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, ke kterému došlo vyplacením částky 2 000 Kč bez právního důvodu na účet žalovaného. Žalovaný byl vyzván k vrácení předmětné částky přípisem ze dne 20. 8. 2020, avšak na tuto výzvu žalovaný nereagoval a dlužnou částku žalobkyni nevrátil. Z tohoto důvodu se žalovaný dostal do prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil svou závěr o skutkovém stavu věci, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného dne 1. 7. 2020 nad rámec smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] pod [číslo] omylem částku 2 000 Kč, aniž by výplata této částky byla podložena uzavřením nějakého závazku mezi účastníky řízení. Žalovaný byl písemnou výzvou ze dne [datum] vyzván k vrácení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval. Tímto se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení od 21. 8. 2020. 5. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Jelikož k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo po 1. 1. 2014, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 2991 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí pak také ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Podle § 1968 a § 1970 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. S přihlédnutím ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení tím, že mu byla bez právního důvodu vyplacena částka 2 000, kterou je povinen žalobkyni vydat. Soud tedy zavázal žalovaného k zaplacení částky 2 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21. 8. 2020 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. 12. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 13. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.