18 C 182/2021-23 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 1. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení náhrady újmy ve výši 33.479,25 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od 16. 6. 2021 do zaplacení s tím, že žalobkyně byla dne [datum] napadena žalovanými, které ji způsobily zranění v podobě otřesu mozku, zhmoždění hlavy a obličeje v oblasti nosu, zhmoždění a podvrtnutí páteře, zhmoždění v oblasti hrudní páteře, zhmoždění přední strany hrudníku, zhmoždění bederní krajiny s kožní odřeninou vpravo a zhmoždění levého lokte s kožní odřeninou, za což byly pravomocně odsouzeny trestním příkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], za přečin ublížení na zdraví k podmíněným trestům odnětí svobody. Praktický lékař žalobkyně ohodnotil bolestné za zranění v hodnotě 105 bodů, čemuž dle metodiky odpovídá bolestné ve výši 33.479,25 Kč. Přes výzvy ze dne 24. 5. 2021 žalované nezaplatily žalobkyni ničeho. 2. Žalované se k žalobě nevyjádřily, nevznesly žádné právní ani skutkové námitky. 3. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalované byly současně poučeny, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně převzala výzvu prostřednictvím svého zástupce dne 30. 8. 2021, žalované [číslo]) byla doručena fikcí dne 13. 9. 2021 a žalované [číslo]) byla vhozena do domovní schránky dne 30. 8. 2021. Ve stanovené lhůtě zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalované se nevyjádřily. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalované proti takovému postupu nemají námitek. [obsah trestního příkazu] 5. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 6. Podle ustanovení § 2915 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. 7. Podle ustanovení § 2958 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. 8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že žalované svým protiprávním jednáním, za které byly pravomocně uznány vinnými, způsobily poškozené – žalobkyni škodu na zdraví, která je specifikována v trestních příkazech a která je v příčinné souvislosti s jednáním žalovaných. Škoda byla způsobena úmyslným jednáním žalovaných, kdy se jedná o úmysl přímý. Újma je pak tvořena toliko jednou složkou, a to bolestným, jak jej u škody na zdraví předvídá ustanovení § 2958 odst. 1 občanského zákoníku. Hodnota bodu bolestného v roce 2019, kdy došlo ke vzniku škody, činila 318,85 Kč, a to v souladu s metodikou Nejvyššího soudu ČR. Zranění žalobkyně odpovídá v souladu s ohodnocením jejího praktického lékaře 105 bodům, proto výše bolestného činí 33.479,25 Kč. Vzhledem k tomu, že na vzniku škody na zdraví se podílely obě žalované, jsou k náhradě újmy zavázány společně a nerozdílně obě. 11. Dnem následujícím po splatnosti nároku, tedy marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě se tak žalované ocitly v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a žalobkyni tak náleží od tohoto dne úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 8,25 % ročně. Úrok z prodlení jsou žalované povinny hradit až do úplného zaplacení dlužné částky. 12. S ohledem na výše uvedené soud shledal nárok žalobkyně zcela důvodný, žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalované zavázal k úhradě dlužné částky tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšné žalobkyni nevznikly žádné účelně vynaložené náklady. 14. Jiná situace je však v případě nákladů státu, které vznikly a jsou tvořeny náhradou hotových výdajů a odměnou za zastupování ustanoveného zástupce žalobkyně. Žalobkyně byla ve věci v celém rozsahu úspěšná a žalované jsou tak v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 149 odst. 2 občanského soudního řádu povinny hradit společně a nerozdílně náklady státu, které budou stanoveny dodatečně samostatným usnesením. 15. Obdobně budou dodatečně zavázány obě žalované společně a nerozdílně k zaplacení soudního poplatku, neboť žalobkyně je od placení soudního poplatku v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. K přenosu poplatkové povinnosti pak došlo v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 téhož zákona, neboť žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku a současně ve věci úspěšná, když nebyly tvrzeny ani prokázány podmínky pro nepřenesení poplatkové povinnosti na žalované. 16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.