212 C 7/2021-27 — Okresní soud v Bruntále

Žalobou došlou Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7.620 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], představující dlužné nájemné za období od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2020. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované do datové schránky. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož žalobkyně s takovým postupem soudu výslovně souhlasila a jde-li o žalovanou, vychází soud dle ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu z předpokladu, že proti postupu soudu nemá námitek. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (odvolání není přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Česká republika je vlastníkem a [anonymizována tři slova] je příslušný hospodařit s nemovitou věcí, a to pozemkem parcela [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, jiná plocha, zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Žalovaná užívala předmětný pozemek na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] uzavřené na straně pronajímatele [anonymizována dvě slova] [země]. Na základě ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, do všech práva povinností Pozemkového fondu České republiky vstoupila dnem 1. 1. 2013 Česká republika, přičemž k výkonu těchto práv a povinností se stal příslušný [anonymizována tři slova]. Za užívání pozemku se žalovaná dle článku V. nájemní smlouvy zavázala platit roční nájemné ve výši 6.086 Kč, a to vždy se splatností dopředu k 1. 10. běžného roku. Nájemní smlouva byla ukončena k 31. 12. 2020 výpovědí žalobkyně ze dne 2. 9. 2021. Žalovaná neuhradila nájemné za období od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2020 v částce 6.086 Kč a za období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 v částce 1.534 Kč, celkem tedy 7.620 Kč. Dluh žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu [číslo jednací] ze dne 15. 1. 2021. Dle ustanovení § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral užitky. Dle ustanovení § 671 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: V projednávané věci žalovaná na základě nájemní smlouvy uzavřené dle příslušných ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. užívala nemovitou věc, jejímž vlastníkem a pronajímatelem je žalobkyně. Žalovaná přestala plnit své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když neuhradila sjednané nájemné splatné 1. 10. 2019 a 1. 10. 2020. Žalobkyně nárokuje nájemné za období od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2020 v celkové výši 7.620 Kč (6.086 Kč + 1.534 Kč). Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou je oprávněný a proto zavázal žalovanou k jeho úhradě ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši, ode dne následujícího po dni splatnosti nájemného, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Předžalobní výzva byla žalované zaslána. S ohledem na výše uvedené, soud uložil žalované povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně v částce 600 Kč, které představuje paušální náhradu ve výši 2 x 300 Kč stanovenou dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za předžalobní výzvu a podání žaloby). Žalobkyně je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od placení soudních poplatků osvobozena. V souladu s ustanovením § 2 odst. 3 citovaného zákona soud uložil žalované uhradit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, kdy výše byla určena dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků.