12 C 107/2021-69 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 80.253,01 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru registrační [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 190.000 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v jejich nepřítomnosti. 4. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru – [anonymizována tři slova] registrační [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 190.000 Kč za účelem konsolidace dřívějších závazků žalované vůči žalobkyni vyplývajících jednak ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě registrační [číslo] ze dne [datum] a jednak ze smlouvy o spotřebitelském úvěru registrační [číslo] ze dne [datum]. Nedílnou součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry. Peněžní prostředky byly bezhotovostně čerpány dne [datum]. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem v sazbě 7,9 % ročně v 60 splátkách ve výši 3.844 Kč měsíčně. Žalovaná se zavázala hradit rovněž poplatky za vedení účtu. (shodná tvrzení účastníků, žádost o poskytnutí úvěru ze dne [datum], smlouva o úvěru - [anonymizována tři slova] registrační [číslo] ze dne [datum], předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru ze dne [datum], informace o pojištění, výpis z účtu č. [bankovní účet] o čerpání úvěru, obchodní podmínky pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry) 5. Bylo rovněž prokázáno, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splatných splátek, když nehradila řádně a včas splátky počínaje splátkou splatnou [datum], a to ani přes opakované výzvy k úhradě. Žalobkyně využila svého oprávnění a dle čl. 9 písm. d) Obchodních podmínek všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem prohlásila ke dni [datum] za splatné a současně vyzvala žalovanou k úhradě. Žalovaná do zesplatnění úvěru zaplatila celkem 38 splátek po 3.844 Kč v celkové výši 146.072 Kč a v období čerpání úvěru smluvní úroky v částce 1.125,75 Kč; celkem žalovaný uhradila 147.197,75 Kč. Žalobkyně v podání ze dne [datum] detailně popsala vznik a výši jednotlivých uplatněných nároků. Žalovanou částku ve výši 94.371,59 Kč tvoří jistina ve výši 78.453,01 Kč, poplatky ve výši 1.800 Kč, smluvní úrok ve výši 8.298,15 Kč a úrok z prodlení ve výši 5.820,43 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právní zástupkyní žalobkyně s datem [datum] (shodná tvrzení účastníků, smlouva o úvěru registrační [číslo], výpis z účtu, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání, výzvy k úhradě ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání, výzvy k úhradě s vyčíslením dluhu k datu [datum], [datum], [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání) 6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že před uzavřením Smlouvy posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Vzhledem k tomu, že žalovaná využila nabídku předschváleného limitu na účelový spotřebitelský úvěr – konsolidaci, byl úvěr žalované poskytnut bez nutnosti doložení příjmu. Žalobkyně vycházela z informací poskytnutých přímo ze strany žalované, které si následně ověřila prostřednictvím historických výpisů z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] za období posledních 8 měsíců před poskytnutím úvěru, ze kterých jsou patrné veškeré transakce na účtu žalované. Žalovaná v žádosti o úvěr výslovně prohlásila, že žádá, aby žalobkyně k vyhodnocení úvěruschopnosti použil data z běžného účtu žalované. 7. Na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalované č. [bankovní účet] byl stanoven příjem 16.208 Kč; výdaje 11.771Kč; platební kapacita vypočtená systémem 4.437 Kč. Zadluženost žalované byla zjišťována jednak z transakcí na běžném účtu a jednak z PLABu, tj. z placeného kvartálního souhrnného reportu z CBCB (Czech Banking Credit Bureau, a.s. = bankovní registr klientských informací). Žalovaná před schválením a poskytnutím úvěru prošla taktéž kontrolou Interních Blacklistů, Fraudlistů a Delikvencí. Nebyly zjištěny negativní údaje o žalované. Žalobkyně rovněž zkontrolovala bonitu a úvěruschopnost žalované prostřednictvím Bankovního registru klientských informací (BRKI), Nebankovního registru klientských informací (NRKI) a Zájmového sdružení právnických osob SOLUS. K důkazu žalobkyně doložila žádost o poskytnutí úvěru, informace ze systému Credit Bureau, schvalovací protokol k úvěru, výpis CRIF, výpisy z běžného účtu žalované. Soud provedl dokazování uvedenými listinami. 8. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 10. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující občanského zákoníku, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky ve výši 190.000 Kč a dlužník (žalovaná) se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaná však porušila ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči věřiteli nehradila řádně, za dobu trvání závazkového vztahu celkem uhradila 147.197,75 Kč. 12. S ohledem na ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byly smlouvy o úvěru uzavřeny platně, a proto vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a dokazování ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o