12 C 126/2021-22 — Okresní soud v Bruntále

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9.362,84 Kč s příslušenstvím s tím, že dodávala elektřinu do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, avšak žalovaný nesplnil svou povinnost a cenu dodané elektřiny neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu vazební věznice, kde si je žalovaný osobně převzal. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzváni, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdávají práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaný byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení proti takovému postupu nemají námitek. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (odvolání není přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa žalovaného na adrese na adrese [adresa žalovaného], pro potřeby domácnosti, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala dodanou elektřinu fakturou [variabilní symbol] za období od 16. 10. 2020 do 27. 11. 2020 splatnou 22. 12. 2020 znějící na částku 13.054,84 Kč (částka 13.554,84 Kč představovala cenu odebrané elektřiny 2, 40600 MWh a souvisejících služeb po odečtení bonusu 500 Kč). Dne [datum] byla provedena úhrada ve výši 3.692 Kč, zbývá částka 9.362,84 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou přímo žalobkyní s datem [datum]. Vztahy mezi účastníky řízení se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému dodávána elektřina do sjednaného odběrného místa. Žalovaný porušil své závazky vyplývající ze smlouvy, za období od 16. 10. 2020 do 27. 11. 2020 vznikl žalovanému doplatek vyúčtování elektřiny v částce 13.054,84 Kč, po částečné úhradě zůstává k zaplacení 9.362,84 Kč. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na tuto částku je oprávněný a proto zavázal žalovaného k jeho úhradě ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá právní úpravě platné ke dni vzniku prodlení, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v návaznosti na částečnou úhradu pohledávky, v zákonné výši a ode dne následujícího po dni, který je stanoven jako den splatnosti pohledávky, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána přímo žalobkyní. Soud má za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (obdobná věc např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]; s přihlédnutím k aktuální rozhodovací praxi Krajského soudu v Ostravě, viz např. usnesení č. j. 57 Co 334/2018-72 ze dne 19. 10. 2018), proto uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně v částce 1.126 Kč. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby á 100 Kč v částce 200 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč (2 úkony á 200 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 126 Kč. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinen zaplatit tuto náhradu advokátu.