16 C 160/2022-40 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 2. 5. 2022 domáhala zaplacení částky ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 9. 2015 do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [obec a číslo], a žalovanou dne [datum], na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. 2. V průběhu řízení bylo prokázáno, že ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce žalovaná trpěla duševní poruchou, která zásadně ovlivňovala její schopnost plně chápat důsledky svého jednání. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] byla žalovaná omezena ve svéprávnosti, kdy v běžných záležitostech každodenního života a v případě nakládání s finančními prostředky mohla nakládat pouze s prostředky do 1 000 Kč. Vzhledem k této skutečnosti žalobkyně požadovala zaplacení částky 3 000 Kč jako bezdůvodné obohacení, neboť měla za to, že s přihlédnutím k psychickému stavu žalované ke dni uzavření smlouvy byla smlouva o zápůjčce uzavřena neplatně. 3. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka uvedla, že smlouva byla uzavřena ze strany žalované za situace, kdy trpěla vážnou duševní poruchu a byla omezena ve svéprávnosti. Za této situace má opatrovník žalované za to, že smlouva je z tohoto důvodu neplatná. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 5. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu byla prokázána dvěma smlouvami o postoupení pohledávek ze dnů [datum] a [datum], na základě nichž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. 6. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalované byla dne [datum] na její účet právním předchůdcem věřitele převedena částka 3 000 Kč, a to na základě neplatné smlouvy o zápůjčce, neboť žalovaná byla v době elektronického uzavření smlouvy omezena ve svéprávnosti a trpěla vážnou duševní poruchou. Žalovaná byla poprvé vyzvána žalobkyní k vydání bezdůvodného obohacení až v předžalobní výzvě ze dne 21. 2. 2020, která byla žalované odeslána doporučenou poštou 5. 3. 2020. V souladu s ustanovením § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla zásilka doručena žalované dne 9. 3. 2020. V předžalobní výzvě byla stanovena sedmidenní lhůta k dobrovolnému uhrazení dlužné částky, která uplynula dne 16. 3. 2020. Do prodlení se tedy žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení dostala dne 17. 3. 2020. 7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je do částky 3 000 Kč důvodný a co do přiznání příslušenství pohledávky částečně důvodný. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalované byla na její účet odeslána právní předchůdkyní žalobkyně částka 3 000 Kč na základě neplatně sjednané smlouvy o zápůjčce. Tímto na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni, jako právní nástupkyni věřitele, vydat. Soud tedy zavázal žalovanou k zaplacení částky 3 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 17. 3. 2020 do zaplacení, neboť až od tohoto data byla žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. Do zbývajícího příslušenství pohledávky za období od 25. 9. 2015 do 16. 3. 2020 byla žaloba zamítnuta, neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. 12. Ve výroku II rozsudku byla žaloba zamítnuta do části příslušenství pohledávky, neboť žalovaná v tomto období nebyla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. V daném případě nemůže být odvozen počátek prodlení od ujednání ve smlouvě, která byla sjednána neplatně. V oznámení postoupení pohledávky pak nebyla uvedena konkrétní částka, kterou by žalovaná měla věřiteli vydat a z jakého právního titulu. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení bylo možno považovat až předžalobní výzvu. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř., kdy z důvodu hodných zvláštního zřetele žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal. Soud přihlédl k tomu, že žalovaná v době jednání s právním předchůdcem žalobkyně byla omezena ve svéprávnosti a v současné době jsou výrazně omezeny její finanční možnosti k úhradě nákladů řízení.