16 C 30/2022-18 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky 7 670 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované tím, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatné smlouvy o půjčce podepsané mezi spol. [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovanou dne [datum] pod [číslo] částku 9 000 Kč a žalovaná na úhradu této částky zaplatila pouze částku 1 330 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum] ve výši 8 080,77 Kč a stejné příslušenství požadovala z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek písemně vyrozuměna. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatné smlouvy o půjčce podepsané mezi spol. [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovanou dne [datum] pod [číslo] částku 9 000 Kč a žalovaná na úhradu této částky zaplatila pouze částku 1 330 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum] ve výši 8 080,77 Kč a stejné příslušenství požadovala z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Počátek prodlení s úhradou dlužné částky, od kterého provedla žalobkyně částečnou kapitalizaci zákonného úroku z prodlení, odvodila ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, která měla být uhrazena dle neplatně sjednané smlouvy o půjčce dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do žalované jistiny důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaná převzala na základě neplatné smlouvy o půjčce od právní předchůdkyně žalobkyně částku 9 000 Kč, na kterou fakticky uhradila jen 1 330 Kč. Jelikož žalovaná žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, uhradila fakticky pouze tuto částku, výše bezdůvodného obohacení se o tuto částku snížila a žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení v částce, která je předmětem řízení. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 7 670 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná byla od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení soud považuje doručení oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], kdy zásilka byla odeslána doporučenou poštou na adresu žalované dne [datum] a žalované byla doručena v souladu s § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tedy dne [datum]. Po uplynutím lhůty 10 dnů uvedené v oznámení k dobrovolnému splnění závazku, lze považovat bezdůvodné obohacení za splatné dne [datum] a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároku na příslušenství za období od [datum] do [datum] a do kapitalizovaného příslušenství ve výši 8 080,77 Kč, neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že míra úspěchu a neúspěchu žalobkyně byla srovnatelná a žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.