16 C 42/2022-48 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky v celkové výši 27 628 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [obec a číslo], poskytla žalované na základě 3 neplatných smluv o zápůjčce podepsaných dne [datum] pod [číslo] částku 15 000 Kč, dne [datum] pod [číslo] částku 10 000 Kč a dne [datum] pod [číslo] částku 12 000 Kč. Žalovaná na úhradu těchto závazků uhradila celkem 9 372 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužných jistin do [datum] ve výši 1 945,83 Kč, 940,20 Kč a 658,37 Kč, a stejné příslušenství požadovala z dlužných jistin od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum], na základě níž přešly pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek písemně vyrozuměna. 5. Ze smluv o zápůjčce uzavřených dne [datum] pod [číslo] dne [datum] pod [číslo] dne [datum] pod [číslo] z přehledu plateb žalované u jednotlivých zápůjček, ze smluvních podmínek jednotlivých smluv o zápůjčce, z karet zákazníka, z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo odesláno žalované doporučenou poštou dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně uzavřela v roce 2018 tři smlouvy o zápůjčce, kdy dne [datum] byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, na kterou uhradila 8 350 Kč. Na základě smlouvy ze dne [datum] byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, na kterou uhradila 1 022 Kč a dne [datum] byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, na kterou žalovaná neprovedla žádnou platbu. Žalobkyně požadovala zaplacení zůstatku dlužných částek z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 27 628 Kč vzhledem k dovození neplatnosti jednotlivých smluv o zápůjčce. Současně žalobkyně provedla kapitalizaci zákonného úroku z prodlení, kdy u první smlouvy byl zákonný úrok kapitalizován za období od [datum] do [datum] ve výši 9,75 % ročně a představoval částku 658,37 Kč. V případě smlouvy ze dne [datum] byl zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně kapitalizován za období od [datum] do [datum] a představoval částku 940,20 Kč. V případě poslední smlouvy ze dne [datum] byl zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, kapitalizován za období od [datum] do [datum], což představuje částku 1 945,83 Kč. Žalobkyně se po připočítání těchto kapitalizovaných příslušenství domáhala zaplacení částky v celkové výši 31 172,40 Kč a z jednotlivých částek představujících bezdůvodné obohacení požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. V případě počátku prodlení žalobkyně vycházela ze splatnosti splátek stanovených ve smlouvě, ačkoliv svůj nárok uplatňovala z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná byla poprvé vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení v oznámení o postoupení pohledávek z [datum], které bylo žalované odesláno doporučenou poštou dne [datum]. Žalovaná byla před podáním žaloby písemně upomenuta k úhradě dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagovala a zůstatek bezdůvodného obohacení žalobkyni neuhradila. 6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do žalované jistiny důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaná převzala na základě 3 neplatných smluv o zápůjčce od právní předchůdkyně žalobkyně částky v celkové výši 37 000 Kč, na které fakticky uhradila jen 9 372 Kč, přičemž o tuto částku se výše bezdůvodného obohacení snížila a žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši 27 628 Kč. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovanou k zaplacení předmětné částky společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná byla od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení soud považuje doručení oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], kdy zásilka byla odeslána doporučenou poštou na adresu žalované dne [datum] a žalované byla doručena v souladu s § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tedy dne [datum]. Po uplynutím další lhůty 10 dnů k dobrovolnému splnění závazku, lze považovat bezdůvodné obohacení za splatné dne [datum]. Ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. 11. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 12. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároku na přiznání kapitalizovaného příslušenství u všech tří smluv a dále příslušenství za období od [datum] do [datum], neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci neúspěšná do nepatrné části uplatněného nároku a soud jí přiznal celé účelně vynaložené náklady řízení. 14. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 106 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21 % DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení představují celkem 2 558 Kč. 15. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.