16 C 77/2022-22 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 10. 12. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 13 550 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které žalovaná získala na základě neplatné smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovanou dne [datum] pod [číslo] na základě níž byla žalované zapůjčena částka 14 000 Kč, na kterou uhradila pouze 450 Kč. Žalobkyně dále požadovala kapitalizované příslušenství pohledávky z dlužné jistiny od 11. 9. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 307,42 Kč a další zákonný úrok z prodlení požadovala od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Aktivní legitimace ve sporu byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o této skutečnosti písemně vyrozuměna. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena neplatná smlouva o zápůjčce, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaná na tento závazek uhradila jen 450 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, které bylo odesláno doporučeně dne 25. 1. 2021 na adresu žalované. Podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), se považuje zásilka za doručenou dne 28. 1. 2021. Po uplynutí 10 denní lhůty k dobrovolnému zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ke dni 8. 2. 2021, se žalovaná dostala do prodlení dne 9. 2. 2021. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na předžalobní výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatné smlouvy o zápůjčce částku 14 000 Kč, přičemž žalovaná na tento závazek zaplatila jen 450 Kč. Vzhledem k této skutečnosti na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 13 550 Kč (14 000 Kč - 450 Kč), které je povinna žalobkyni vydat, neboť získala plnění na základě neplatného právního jednání. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 13 550 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 9. 2. 2021 do zaplacení, neboť žalovaná byla od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 a § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve výroku II. soud zamítl žalobu do kapitalizovaného příslušenství pohledávky z dlužné jistiny od 11. 9. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 307,42 Kč a do zákonného úroku z prodlení od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Počátek prodlení totiž nelze odvozovat ode dne následujícího po dni, kdy měla žalovaná zaplatit poslední splátku zápůjčky dle smlouvy, která je neplatnou. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci neúspěšná v poměrně nepatrné části uplatněného nároku a soud jí přiznal celé náklady řízení, které byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil tři úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č.177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení představují celkem 2 252 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.