18 C 116/2022-33 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 17. 12. 2021, ve znění doplnění ze dne 25. 4. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 259.549,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 11. 2020 a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z téže částky od 17. 8. 2020 do zaplacení s tím, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru k účtu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300.000 Kč, který se zavázal zaplatit v 108 měsíčních splátkách po 4.056 Kč, vždy k 5. dni v měsíci, počínaje 7. 5. 2018. Úrok byl sjednán ve výši 8,7 % ročně. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného z dostupných databází, z vlastních systémů i z informací od žalovaného a na základě těchto zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopný úvěr řádně splácet. Osoba žalovaného byla ověřena v databázi dlužníku, v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů, z informací od žalovaného vyplynulo, že jeho čistý měsíční příjem činí 10.097 Kč, nejsou mu prováděny žádné exekuční srážky, bydlí v obecním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost ani nesplácel úvěr u jiné banky a neměl žádné zvýšené výdaje. Příjem žalovaného za rok 2017 činil dle daňového přiznání 151.458 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením po 2 letech od poskytnutí úvěru a banka využila oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 16. 8. 2020. Ke dni zesplatnění činila jistina 259.549,83 Kč. Žalobkyně neuplatňuje úroky z prodlení za dobu od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb. a dále požaduje úrok z úvěru toliko ve výši zákonného úroku z prodlení ve smyslu téhož zákona. Následně došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek k postoupení pohledávky z [právnická osoba] na žalobkyni. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 6. 6. 2022. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, z lustrací žalovaného, z jeho daňového přiznání, z posouzení úvěruschopnosti klienta, ze smlouvy o úvěru, z podkladů pro soudní řízení, z oznámení o okamžité splatnosti celkového úvěru, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný dne [datum] požádal o poskytnutí úvěrového produktu, a sice úvěru na částku 300.000 Kč, když ke své osobě uvedl, že je svobodný, bydlí v obecním bytě, má základní vzdělání, je podnikatelem s příjmem 10.097 Kč měsíčně a spolu s ním nežije v domácnosti jiná osoba. Stávající zaměstnání vykonává od dubna 2016. Občanský průkaz žalovaného neprocházel databází neplatných dokladů, žalovaný neprocházel insolvenčním rejstříkem, dle jeho daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2017, činil jeho základ daně 151.458 Kč, když jeho příjmy činily 378.645 Kč a uplatňoval paušální výdaje ve výši 60 % příjmů. Žalovaný v žádosti neuvedl žádné své výdaje, banka však zohlednila výdaje na živobytí v částce 5.606 Kč. Nebyly nalezeny žádosti o úvěry ani jiné poskytnuté úvěry, jednalo se tak o jediný úvěr, který měl žalovaný splácet částkou 4.056 Kč a jeho příjem tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. [právnická osoba] jako banka a žalovaný klient uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300.000 Kč, který měl být splácen ve splátkách po 4.056 Kč do 5. 4. 2027 při úrokové sazbě 8,7 % ročně a RPSN 9,47 %. Jednalo se o úvěr hotovostní, neúčelový, nezajištěný. Úvěr byl zaslán na bankovní účet žalovaného a měl být splácen inkasem strhávaným vždy k 5. dni v měsíci. Kromě ceny za vyřízení úvěru ve výši 3.000 Kč měl žalovaný platit ceny za vedení splátkového účtu, případně ceny za doplňkové služby. Smlouvou bylo současně sjednáno pojištění. Pro případ porušení, kterým bylo míněno i prodlení se zaplacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo prodlení se zaplacením více než dvou splátek byla sjednána možnost prohlášení celého úvěru za okamžitě splatným. Dle podkladů pro soudní jednání žalovaný úvěr splácel, byť se občas ocitl v prodlení, ale jen krátkodobě a další měsíce byla splátka doplacena. To však neplatilo od května 2020, když žalovaný provedl pouze dílčí úhradu a za červen 2020 taktéž nezaplatil ničeho, stejně jako za červenec. Poslední úhrada z jeho strany tak byla provedena dne 20. 5. 2020. Mezitím narůstal dluh, když k 16. 8. 2020 činily dlužné splátky 15.455,83 Kč a dlužná jistina úvěru 259.549,83 Kč. Právě dopisem ze dne 16. 8. 2020 bylo žalovanému sděleno, že došlo k rozhodnutí o okamžité splatnosti úvěru, neboť nebyly na základě přechozích upomínek hrazeny splátky a dlužná částka již překračuje 260.000 Kč [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly postoupeny pohledávky [obec] [anonymizováno] na žalobkyni, a to pohledávky, které byly specifikované v příloze k této smlouvě, přičemž je zde uvedena i pohledávka za žalovaným, která je identifikována číslem smlouvy, jménem, příjmením, rodným číslem dlužníka, výši jistiny, jakož i celkovou výší pohledávky. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 9. 11. 2020 a naposledy byl vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 2. 7. 2021, kterou si v úložní lhůtě nevyzvedl. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 23. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, z jehož plnění je spotřebitel v prodlení delším než 30 dnů vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční